Nečekejme od EU zázraky

Právní servis Evropské komise došel k očekávatelnému závěru, že je český premiér ve střetu zájmů. Uspokojení zavdává fakt, že se Andrejem Babišem někdo reálně zabývá, když v mezičase podvolená česká policie nejenže nepřichází s ničím novým v případě Čapího hnízda, ale doslova v přímém přenosu umožňuje ovlivňování svědků v kauze údajného únosu premiérova syna na Krym.

Zelená frakce europarlamentu navíc našla příležitost Babiše před volbami otlouct o hlavu konkurenční ALDE. Oprávněně, což se týká zejména předsedy liberálů, Guye Verhofstadta, známého uřvanými výstupy proti vládám ve Varšavě a Budapešti. Verhofstadt dosud za svým chráněncem stál, obhajoval ho, ba i příležitostně vystupoval na akcích jeho hnutí. Bez povšimnutí přecházel tu kumulaci politické, ekonomické a mediální moci, která mu v případě konzervativců v Polsku a Maďarsku tolik leží na srdci.

Tím ale pozitivní zprávy končí. Pravděpodobnost, že by jakékoliv zjištění Evropské komise Babišovi ublížilo u jeho voličů, se rovná téměř nule a existuje nemalé riziko, že by se to mohlo svézt přesně opačně. Důvodů ke skepsi je celá řádka a nejnovější průzkum společnosti Kantar, který ANO přisuzuje 32,5 % hlasů, je jejich symbolickou pečetí.

Češi ze všemožných šetření vycházejí jako nejeuroskeptičtější národ v Evropě. Kontrastem mohou být naši už zmínění sousedé. Členství v Evropské unii jednoznačně podporuje přes 80 % voličů Práva a spravedlnosti v Polsku, u voličů vládní strany Fidesz v Maďarsku je to obdobné. U nás by takových výsledků dosahoval elektorát čtyřprocentní TOP 09 a možná Pirátů.

Konzervativní Poláci a Maďaři jsou přesvědčeni o reformovatelnosti EU v subjekt, který by respektoval národní státy, nepřekračoval své pravomoci, nebyl řízen kulturními marxisty, měřil jedním metrem všem a - slovy maďarského premiéra v jedné obskurní české TV - „měl se rád“. A přestože jsou EU obecně víc nakloněni, bruselské ingerence popularitu tamních vlád pouze zvyšují.

Češi jsou k EU v průměru skeptičtější a v případě vyabstrahovaného voliče Babišova hnutí je rozdíl dokonce markantní. ANO vysálo elektorát KSČM, starosocialistické části ČSSD a je populární i mezi voliči SPD. Ideologicky bezbarvý subjekt sebou může libovolně smýkat po celém politickém kompase. No, a právě se nalézá někde v okénku autoritářská levice, kde EU popularitu nežne.

Babišovi voliči budou vůči čemukoliv z Evropské unie z principu ostražití a nelze se jim příliš divit. EU vykonala od roku 2015 mnoho práce na poli znevěrohodnění, když svým diletantským přístupem k migraci nejenže způsobila nástup euroskeptických vlád napříč Evropou, ale také dala svým odpůrcům do ruky klacek, který lze libovolně použít, kdykoliv z Bruselu zazní kritika – prostě se připíše statečnému postoji vlády ve věci migrace, byť jde třeba o rozkrádání eurofondů.

Jazyk, který zprávy používají, navíc není srozumitelný běžným lidem – a ani nemůže být; těžko evropské instituce vydají potvrzení, že „Babiš krade“. Budou hovořit o střetu zájmů, což je však pod rozlišovací schopnosti většiny. Jediné, co by možná zabolelo, by bylo vrácení dotací z peněz daňových poplatníků. Což je ovšem v nedohlednu.

V Maďarsku už dlouho řeší obdobný případ Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Pravda, bez nechutností typu únosu nemocného syna na Krym. Manžel premiérovy nejstarší dcery prostě se svou firmou zajišťující veřejné osvětlení schramstnul nějaké zakázky zřejmě ne úplně férovým způsobem.

OLAF zkoumal celkem 35 projektů a „ve většině našel závažná pochybení a důkazy o střetu zájmů“. Ty se netýkaly Orbána, ale Tiborczova společníka Endreho Hamara. Ten připravoval zakázky, které pak vyhrávala firma, v níž měl většinový podíl. Tiborcz se podílů ve firmě překotně zbavil.

Stejně jako v Česku nemají maďarské orgány zájem případ hrát. Před pár týdny policie Tiborczovu kauzu uzavřela s tím, že k trestnému činu nedošlo. Na OLAF připouštějí, že se vyšetřování povleče léta a pravděpodobnost, že by na konci Maďarsko nějaké peníze skutečně vracelo, je spíše teoretická.

Stoupenci dotací by se měli zamyslet, kolik takových případů, u nichž neexistuje politický zájem na vyšetřování, asi je, kolik peněz takto proteče bez povšimnutí k lidem, kteří mají ty správné kontakty, ale nejsou politici ani jejich příbuzní, a jak je to asi demotivující pro malé a střední podnikatele.

Proč firmy jako Agrofert vůbec dostávají jakékoliv dotace? Navíc na pochybné projekty typu lemurária? Lidé, kterým vadí výhradně střet zájmů a nevidí problém v Babišovi – dotačním kojenci, ale „pouze“ v Babišovi – dotačním kojenci a politikovi, jsou součástí problému. Evropské dotace a jejich snadno zneužitelný systém byly leitmotivem Babišova vstupu do politiky. Těžko říct, zda si to uvědomují ti, kteří proti němu dnes pochodují pod modrými vlajkami.