Češi nakupují jinak a brutálně omezili spotřebu. První data z karantény

Více než měsíc nařízené karantény a paralyzované ekonomiky se výrazně projevil také na chování běžných spotřebitelů. Kvůli zavřeným obchodům rapidně vzrostlo online nakupování, s čímž souvisí také velký úbytek hotovostních plateb. Po vypuknutí koronavirové epidemie utráceli Češi hlavně za zásoby jídla a léků. Obecně však platí, že významně omezili svou spotřebu, ukázal průzkum České spořitelny na základě vyhodnocení karetních transakcí klientů.

Platby kartou se od poloviny března a zahájení karantény snížily o více než pětinu v porovnání s loňským rokem. Celková spotřeba domácností pak podle získaných dat klesá o 10-15% (v potaz nebyly brány platby z účtu na účet). V roce 2009 v nejhorším čtvrtletí po finanční krizi přitom spotřeba domácností poklesla o necelé dvě procenta.

Největší pokles výdajů byl zaznamenán v Praze (až 27 procent). Velké rozdíly mezi kraji pak existují především v jednotlivých kategoriích. Například výdaje na elektroniku v průměru snížily meziroční růst, v průměru ovšem v době karantény nepoklesly. Významné jsou také regionální rozdíly. Zatímco v hlavním městě došlo ke zvýšení výdajů za elektroniku o 18 procent, v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji naopak poklesly alespoň o 10 procent. Rozdíly mohou odrážet různý strach ze ztráty zaměstnaní, výši úspor a zároveň podíl lidí, kteří jsou nuceni pracovat z domova, hodnotí průzkum.

Lidé začali výrazně více spoléhat na nákupy přes internet. První tři týdny karantény se zdvojnásobily online nákupy, ve 4 týdnu došlo ke snížení jejich růstu na 66 procent. S online nákupy přirozeně souvisí i úbytek hotovostních plateb. Výběry hotovosti z bankomatů podle průzkumu poklesly o více než 40 procent. Objem karetních plateb je také hodně proměnlivý s ohledem na věk - čím je vyšší, tím klesá počet karetních transakcí. Zatímco u lidí ve věku 20-30 let poklesly výdaje o 16 procent, v případě lidí starších osmdesáti let je to až o více než třetinu.

Spotřeba jídla a léků skokově vzrostla

Položky, za něž lidé naopak rekordně utráceli, byly potraviny, nápoje, tabákové výrobky a na počátku karantény také léky. Vlna nakupování do zásoby, která nastala v důsledku obavy ze zavřených obchodů, se zvedla již na začátku března po kombinaci vypuknutí epidemie v Itálii a jarních prázdnin. Další skok nahoru nastal týden před karanténou, kdy byla spotřeba potravin téměř o dvě třetiny vyšší ve srovnání s loňským rokem.

Část růstu výdajů za jídlo souvisí také s uzavřenými restauračními zařízeními, hospodami či kavárnami. V době před vypuknutím karantény přitom Češi v restauracích utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo velmi vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Během karantény však došlo k prudkému propadu, a to až na polovinu loňských čísel. V Praze výdaje v restauracích klesly o 52 procent, ve zbytku republiky pak o 37 procent. V případě, že by část restaurací nepřešla na okénkový výdej a doručování, byl by pokles zřejmě ještě výraznější.

Kolaps zaznamenaly i nákupy oblečení, kde útraty především kvůli uzavření kamenných prodejen poklesly o více než 80 procent. Vyšší nákupy přes e-shopy nemohly tento pokles vykompenzovat, což se projevilo také u nákupů vybavení domácností. Zde se útraty propadly zhruba o 60 procent.

Čtěte také: Co epidemiolog, to názor. Maďar předvídá léto bez roušek a tábory už v červenci