Poslední bitva šedých panterů

KOMENTÁŘ

Poslední bitva šedých panterů 1
Komentáře
Petr Holub
Sdílet:

Od posledních parlamentních voleb zasáhla politiku první významnější změna. Nápadný posun tektonických ker způsobila nejen aféra Babiš mladší, ale také dozvuky voleb v obcích. Může to být předzvěst nevídaného politického zemětřesení.

Nový obraz politické scény získala Česká televize od společnosti Kantar a je to obraz, který se významně liší od strnulosti uplynulých dvanácti měsíců. Nejsilnější stranou bylo vždy ANO Andreje Babiše, které nevyužilo ke zvýšení preferencí premiérskou pozici svého šéfa, proto málokdy překročilo třicetiprocentí hranici. Podařilo se to až ve chvíli, kdy byl Babiš obviněn z únosu svého syna na Krym. Dokonale zvládnutou figurou člověka, kterému všichni okolo ubližují, mobilizoval dostupné příznivce a dosáhl mety 32,5 procenta. Velkou radost tím neudělal spojencům z tzv. „autoritářského bloku“. SPD, KSČM a ČSSD měly po volbách mezi sedmi a deseti procenty, teď se krčí těsně nad hranicí volitelnosti s pěti až šesti procenty. Uškodily jim právě Babišovy kampaně před volbami a během skandálu. Zatímco miliardář získal za poslední dva měsíce na jejich účet tři procenta voličů, jeho partneři o pět procent přišli.

Do přímého souboje s ANO se posledním průzkumem nominovali Piráti a ODS, jejichž obliba roste už tři měsíce k 19, respektive 16 procentům. V rámci statistické chyby tím ztrácejí další členové „svobodného bloku“, v jejich případě však může jít o fatální ztrátu. Lidovci, TOP 09 a STAN loni pronikli do sněmovny s odřenýma ušima, v průzkumu Kantar zbyli nad hranicí volitelnosti jenom Starostové. Posunem tektonických desek najednou vznikla nová krajina. Dosud neotřesitelný suverén má najednou dva vyzývatele, kteří mají dohromady víc hlasů. Pokud to takhle půjde dál, mohou být v příští sněmovně namísto současných devíti jen tři strany.

Posuny v preferencích leccos naznačují, dramatičtější jsou změny postojů společnosti, které se za tím skrývají. Volbami a další Babišovou aférou se vyostřily rozdíly ve složení dvou velkých táborů, autoritářů a svobodných. Mezi voliči ANO stále přibývá lidí nad 60 let, Babišova strana má mezi nimi už víc než polovinu, po přičtení SPD, KSČM a ANO to je plných sedmdesát procent. Během uplynulých dvou měsíců babišovci posílili také u padesátníků, v generaci pod 45 let však autoritářské strany ztratily. Ve střední a nejmladší generaci naopak dále posilují ODS a Piráti. Do té míry, že autoritářské strany volí necelá čtvrtina lidí pod třicet let, o pět procent méně než před dvěma měsíci.

Potvrzuje se tím teze, se kterou Týdeník Echo přišel již po parlamentních volbách. ANO je podle ní v evropském srovnání unikátní stranou starých. Právě pro důchodce a občany předpenzijního věku se stala poslední zárukou snesitelných příjmů v období, kdy už lidem docházejí síly a s mrazením v zádech zjišťují, že se případným těžkostem nedokážou sami bránit. Jako ANO u seniorů se stávají Piráti dominantní stranou u nejmladších, mezi kterými už získali čtyřicetiprocentní podporu. Stávají se tak protipólem Babišovy strany, přitom jejich popularita se rychle rozšiřuje i ve střední generaci. Ve srovnání s nimi dokáže ODS oslovit také část populace nad padesát.

Další propast podle vzdělání nebyla tak výrazná, v posledních dvou měsících se však prohloubila ještě rychleji než příkopy podle věku. Babišova krymská válka přitáhla pro ANO dalších deset procent lidí se základním vzděláním a výučním listem, naopak on sám i jeho spojenci ztráceli u voličů s maturitou i vysokoškolským titulem.

Ta část společnosti, která sází na pomoc silné ruky státu, se radikalizuje stejně jako Babišova rétorika, když se brání svým skandálům. Tím se opakuje efekt razantní kampaně, kterou už dvakrát s úspěchem použil Miloš Zeman. Pozoruhodnější je fakt, že zřetelnější podobu zároveň získává fronta obránců svobody, která se předem vymezuje proti dalším populistickým tažením. Jakkoli Česko prosperuje, bude politický boj nesmiřitelnější a převrat po volbách výraznější než kdykoli předtím. Data získaná v průběhu listopadu ukazují, že autoritáři ztrácejí, ve srovnání s volbami před rokem oslabili o sedm procent. To však není ztráta, kterou by nešlo dohnat povedenou kampaní.

Sdílet:

Hlavní zprávy