Srbsko bude muset denacifikovat Balkán, zní z Bělehradu. Napětí s Kosovem narůstá

Mezi Srbskem a Kosovem v neděli výrazně vzrostlo napětí, které souvisí s rozhodnutím kosovské vlády zrušit platnost osobních dokladů a registračních značek automobilů vydaných Bělehradem. Ze Srbska zazněla ostrá slova, včetně těch od člena vládní Srbské pokrokové strany Vladimira Đukanoviće, který řekl, že bude zřejmě nucené provést „denacifikaci Balkánu“. Takové vyjádření zrcadlí rétoriku, kterou aplikuje Kreml pro invazi na Ukrajinu. Kosovská vláda mezitím opatření odložila.

„Všechno mi říká, že Srbsko bude přinuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil,“ tweetoval Đukanović, přičemž použil termín „denacifikace“. Tímto termínem přitom Moskva a prezident Vladimir Putin ofickiálně omlouvají válku na Ukrajině.

Srbský prezident Aleksandar Vučić, který je zároveň předsedou Srbské pokrokové strany, uvedl, že Srbsko nikdy nebylo v komplexnější a složitější situaci (ohledně Kosova) než dnes“. „Pokud nechtějí zachovat mír, říkám vám – Srbsko zvítězí,“ uvedl Vučić.

Све ми се чини да ће Србија бити принуђена да крене у денацификацију Балкана. Волео бих да грешим.

— Владимир Ђукановић 🇷🇸 (@adv_djukanovic) July 31, 2022

Kosovská vláda v reakci napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech.

„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o 30 dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.

Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění.

„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na twitteru šéf unijní diplomacie Joseph Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný EU.

„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. KFOR podle agentury DPA také uvedla, že je v případě ohrožení stability připravena zasáhnout.

Moskva obvinila Kosovo z provokací

Současné spory se točí kolem zmíněného požadavku který by cestujícím přijíždějícím ze Srbska nařizoval vyměnit srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.

Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.

Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.

Moskva v neděli večer Kosovo obvinila z „provokací,“ píše DPA. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že vývoj na kosovsko-srbským hranicím je jen „dalším důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU“.