Peníze jako motivace k očkování. Pomohly by, je to ale morální hazard

Odborníci i politici si stále neví rady, jak přimět váhající občany k očkování proti koronaviru. Česká republika je totiž v celoevropském podprůměru, co se týká celkové proočkovanosti obyvatel. Průměr činí 67,1 procenta a Češi jsou plně vakcinováni proti koronaviru jen 59,3 procent. Jednou z výzev pro novou vládu pod premiérem Petrem Fialou tak bude, jak přiměje zejména rizikové skupiny k větší ochraně očkováním. Finanční příspěvek za plnou vakcinaci třemi dávkami je podle ekonomů morálním hazardem, i když by strategie přeplněným nemocnicím pomohla.

Aktuálně se s potvrzenou nákazou potýká na 190 tisíc lidí a z toho 6 400 je v nemocnicích. Čísla nakažených však stále rostou a to i přesto, že Češi se mohou očkovat a částečně se tím chránit proti koronaviru. Očkování třetí dávkou však nepostupuje tak rychle, aby rizikoví lidé mohli být dostatečně chráněni vakcínou.

V mnoha firmách a podnicích tak proto přistupují k očkování aktivně. Tedy přidávají speciální bonusy či výhody pro ty zaměstnance, kteří se nechají dobrovolně očkovat. To je příklad společnosti Continental Barum, kde pracovníkům nabízejí benefit v podobě placeného volna. Těžební společnost OKD pak nabízí zaměstnancům částku 3 tisíce korun za to, když předloží certifikát o očkování.

Vláda Andreje Babiše v poslední době také představila některé profese, kterých se povinné očkování bude zřejmě týkat. To bude platit například pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, hasiče, policisty, vojáky, celníky nebo vězeňskou službu. Pokud se některý z těchto pracovníků nebude chtít očkovat, mohla by ho čekat pokuta až 10 tisíc korun. Vakcinace proti koronaviru by se totiž přesunula pod zákon o ochraně veřejného zdraví, kde je povinnost očkování a následná pokuta v této výši.

Vláda však může postupovat i opačně, tedy nesankcionovat, ale motivovat penězi. A to zejména rizikové, či od věku 65 let a výš. Podle ekonomů by v případě, že by lidé po třetí dávce dostali jako bonus pět tisíc korun, mohlo dojít k mírnému zlepšení. A to zejména pro současný počet nakažených v nemocnici. Navíc by to byly lépe vynaložené peníze než rouškovné, kdy vláda hnutí ANO spolu se sociální demokracií posílala pět tisíc korun každému seniorovi. A to z důvodu, že se jim prý snížila životní úroveň.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je finanční bonus za vakcinaci rizikových krokem, který stojí za úvahu. „Myslím si, že zde nebude žádná překážka právního rázu. Spíše tedy morální a zda je to správné pro celou společnost,“ řekl pro Echo24 Kovanda. Podle něj je však otázkou, jak by si to vláda obhájila. Při příchodu vakcín totiž veřejně opakovaně prohlásila, že očkování je dobrovolné.

Nyní by tak mohlo dle něj dojít k paradoxu, že finanční odměna by čekala jen na lidi, kteří s očkováním váhali a byli tak méně zodpovědnější než ti, kteří se nechali vakcinovat v průběhu roku. „Do budoucna by to tak byl problém nějaké další dávky. Lidé by tak mohli kalkulovat a čekat na další příspěvky. Tím se by ještě více snížila ochota k očkování. Krátkodobé řešení to je, dlouhodobě s ohledem na další vlny, tak to výhodné být nemusí a naopak kontraproduktivní. Stále bych apeloval na to, aby se lidé očkovali, zkusil bych kampaně a v krajním případě by se zřejmě muselo přistoupit k povinnému očkování jako v Rakousku,“ dodal Kovanda.

O tom, že by peníze pomohly zlepšit současnou situaci v nemocnicích, nepochybuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Navíc bychom se mohli vyvarovat nákladných uzávěr, které škodí naší ekonomice. Bylo by však neférové, aby finanční bonus dostali jen lidé, kteří s očkováním otálí. Proto by ho měli dostat všichni naočkovaní z rizikových skupin. Ještě férovější by bylo, kdyby bonus obdrželi úplně všichni naočkovaní. To by však bylo příliš finančně nákladné,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Peníze by navíc byly vynaloženy účelněji než by to bylo v případě koronavirových programů při případném omezování služeb či podnikání. Jednalo by se také o levnější variantu než v případě, kdy vláda Andreje Babiše posílala jednorázový příspěvek seniorům ve výši 5 tisíc korun. Státní kasu to vyšlo na 15 miliard korun.