Tvrdý Brexit je pro VB výhodný, pro EU nikoliv

Brexit se zřejmě nezadržitelně blíží a otázka zní, zda k němu dojde s dohodou či zda bude bez dohody. To, co bylo dojednáno se zdá být neprůchodné v britském parlamentě a EU odmítá jakoukoliv změnu svého postoje, tj. případnou úpravu dojednané dohody. Vypadá to tedy na tzv. tvrdý Brexit, tj. nekooperativní Brexit, tedy „nepřátelský“ Brexit. Pomiňme nyní, že tvrdý Brexit, zanechá v britské veřejnosti mnoho hořkosti a zatíží nadlouho do budoucna nejrůznější vzájemné vztahy UK s EU, což nepochybně bude i ke škodě EU.

Podívejme se však podrobněji na ekonomické důsledky tvrdého Brexitu, jehož dopad na ekonomiku UK je rovněž odhadován jako velmi tvrdý: např. podle odhadů britského ministerstva financí se sníží HDP Spojeného království při nejmenším o cca 7%. Tento odhad je však silně zpochybňován Prof. Patrickem Minfordem z Cardiffské univerzity, makroekonomem s volně tržním přístupem k Brexitu. (Prof. Minford v kampani před referendem podporoval otevřeně zastánce odchodu VB z EU.) Ten naopak dochází k závěru, že tvrdý Brexit povede v delším období ke zvýšení HDP Spojeného království o téměř 7%.

Obecně platí, že k takovým výpočtům slouží nejlépe tzv. spočitatelné všeobecně rovnovážné modely dlouhodobého fungování zahraničního obchodu a ekonomiky, které berou v úvahu úplné kauzální interakce dopadu Brexitu na všech trzích. Minford otestoval i některé jiné modely používané k výpočtu dopadu Brexitu na HDP VB na minulých datech o obchodu VB s EU a se zbytkem světa a ukazuje, že jeho modelový aparát dokáže nejlépe simulovat minulý vývoj. Tudíž je nejpoužitelnější k odhadu dopadu Brexitu na ekonomiku VB.

Realismus předpokladů o charakteru obchodu mezi EU a VB je klíčový

Připomeňme nejprve, že vzájemný obchod mezi EU a VB bude po tvrdém Brexitu probíhat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Výsledný výpočet efektu Brexitu v podobě poklesu či vzestupu HDP UK (i při případném použítí více či méně rozdílných modelových přístupů), závisí velmi na tom, jaké předpoklady o překážkách obchodu VB s EU a VB se světem po tvrdém Brexitu, jsou do modelu vloženy. Jde zejména o výši britských celních tarifů na dovozy z EU a odhad jejich dopadu na HDP VB, o charakter tzv. netarifních překážek vzájemného obchodu, tj. rozdílných standardů a charakteristik dováženého zboží aplikovaných v UK na dovozy z EU a odhad jejich nákladů v podobě poklesu HDP VB, a dále o to, jak bude probíhat kontrola obchodních toků na hranicích UK a odhad dopadu nákladů této kontroly na HDP VB. Konečně jde i o charakter volného obchodu UK se zbytkem světa a odhad jeho efektů na HDP ekonomiky Velké Britanie.

Britské ministerstvo financí stejně jako prof. Minford předpokládají, že po tvrdém Brexitu vzájemný obchod mezi EU a VB na základě pravidel WTO povede k zavedení celních tarifů na dovoz zboží z EU do VB a naopak. V tomto předpokladu se tedy jejich přístup neliší a zavedení celních tarifů na dovoz z EU do VB ve výši 4,5% ( průměrný tarif) povede k poklesu HDP VB ve výši cca 1%.

Zásadní odlišnosti v předpokladech jsou však jak v případě tzv. netarifních bariér obchodu, tak i v případě zdržení na hranicích kvůli celním kontrolám (inspekce převáženého zboží apod.) Definičně netarifní bariéry znamenají diskriminaci v obchodě se zahraničními partnery a tím zvýhodnění domácích výrobců. MF VB předpokládá, že vzniknou nově netarifní bariéry ( např.rozdílné standardy zboží) a frikce při přechodu hranic v rámci obchodu VB s EU, dovážené zboží z EU se tak zdraží a v konečném důsledku to povede k poklesu HDP VB o 5,8%. Celkem tedy nákladem tvrdého Brexitu bude pokles HDP VB ve výši 6,8%.

Pravidla WTO nedovolují vznik nových bariér obchodu mezi EU a VB po tvrdém Brexitu

Prof. Minford však předpoklady o vzniku bariér po tvrdém Brexitu považuje za neslučitelné s pravidly WTO. Ta totiž říkají, že přechod zboží přes hranice musí být bezproblémový, tj. bez frikcí. Ostatně tak tomu je už dnes při dovozu zboží ze světa do EU, existuje pre-notifikace celníků, včetně oznámení o původu zboží už během cesty a odhaduje se, že inspekce na hranicích v obchodu vyspělých zemí se týká zhruba 2% zboží. To je v současnosti obecně uplatňovaná tzv. nejlepší praxe při přechodu hranic v zahraničním obchodě vyspělých ekonomik. Podobně nesmí podle pravidel WTO existovat diskriminace kvůli různým zbožovým standardům. Podle Minforda je absurdní představa, že po 45 letech členství VB v EU by se měly standardy u zboží vyváženého z VB do EU a naopak nějak lišit a po Brexitu znovu rozbíhat. Vstup do EU a výstup z EU není z tohoto pohledu symetrický.

Dodejme, že naše zkušenosti s obchodem mezi ČR a SR po rozdělení Československa a přizpůsobování našich standardů normám panujících uvnitř EU v době před naším vstupem do EU to v zásadě potvrzují.

Takže po tvrdém Brexitu obchod s EU podle pravidel WTO nepřinese žádné náklady pro VB v podobě poklesu HDP v důsledku frikcí při přechodu zboží přes hranice i v důsledku nově vniklých rozdílných a dále se rozbíhajících zbožových standardů resp. norem. To jsou ty správné ekonomicky podložené i zdravému rozumu odpovídající předpoklady vložené do modelu při simulaci nákladů tvrdého Brexitu v podobě dopadu na HDP VB.

Vůči třetím zemím je EU silně protekcionistická

Konečně obchod VB se zbytkem světa po Brexitu bude probíhat na základě ze strany VB důsledně uplatněného principu volného obchodu, tj. bez celních a jiných překážek. Případně i jednostranně uplatněných Velkou Britanií. To přinese pozitivní efekt na HDP VB v důsledku poklesu cen ze světa dovážených zemědělských i průmyslových produktů.

Jde o to, že uvnitř EU v rámci jednotného trhu existuje sice v principu volný obchod, ale navenek je EU silně protekcionistická. Je např. známo, že ceny zemědělských produktů uvnitř EU jsou v důsledku protekcionistických opatření vůči světovým cenám o cca 20% vyšší. Podobně i u zpracovatelských průmyslových produktů existuje ochranářská politika EU jako celku vůči dovozům ze třetích zemí, ze ¾ jde o netarifní překážky obchodu.

Připomeňme zde jen podstatně vyšší cla na dovoz aut z USA do EU, než jsou americká cla na dovoz aut (zejména německých značek) z EU do USA. Jedna z věcí, která je v poslední době silně připomínaná Bruselu ze strany USA.

Podle Minforda MF VB tento pozitivní efekt z volného obchodu se zbytkem světa na HDP VB, tedy ze snížení cen, odhaduje až absurdně nízký. Tj. ve výši pouze plus 0,6% HDP, zatímco Minfordův modelový odhad jsou plus 4% HDP VB.

Brexit odstraní zbytečné regulace

Brexit ovšem také umožní VB odstranit až 1/3 regulací, které jako člen EU musela akceptovat zejména v oblasti energetiky, financí a inovací. V konečné instanci se to projeví v růstu HDP o 2%. Zde se Minford opírá o zkušenost z dopadu prorůstových reforem nabídkové strany ekonomiky z období vlády M. Thatcherové, pro kterou také pracoval.

K tomu je třeba dále ještě připočíst efekt odstranění cca 20% rozpočtové subvence mezd nekvalifikovaných imigrantů ze zemí EU, což představuje pozitivní efekt na britský HDP ve výši 0,2%. A v neposlední řadě také zastavení čistého příspěvku VB do rozpočtu EU ve výši 0,6% HDP. V případě tvrdého Brexitu bude tento přínos okamžitý, protože nebude žádné dvouleté přechodné období.

Celkově tak podle Minforda přinese tvrdý Brexit v dlouhodobějším horizontu nárůst HDP ve výši 6,8 %. (Vyšší HDP ovšem také přinese dodatečné příjmy do rozpočtu VB, což je další benefit.) Jde tak o zcela opačný výsledek ve srovnání s odhadem britského ministerstva financí, které, říká Minford, je proti Brexitu zaujaté.

Nepříznivý dopad tvrdého Brexitu na ekonomické subjekty v EU 27

Ekonomická logika tvrdého Brexitu také znamená, že případný dodavatel zboží z EU do VB nemůže za svůj produkt dostat více, než je cena za kterou britský zákazník nakoupí stejné zboží na světovém trhu. Na tomto trhu tento zákazník nakupuje za světové ceny, které nebudou při vstupu do VB zatíženy žádným clem. To ale také znamená, že dodavatel z EU bude muset absorbovat placené clo při vývozu svého zboží do VB, např. automobilů, na úkor svého zisku. Jinak tam zboží neprodá. Zaplacené clo však bude příjmem rozpočtu VB.

Podobně britský podnikatel prodávající do EU bude prodávat za světovou cenu, tj. cenu, kterou by obdržel za svoje zboží, kdekoliv ve světě, jinak by na trh EU nevyvážel. To znamená, že případný celní tarif na jeho zboží při vývozu do EU bude muset absorbovat dovážející obchodník či zákazník z EU. Takže při vzniku celní bariéry ve vzájemném obchodě EU a VB v důsledku tvrdého Brexitu vždy jde platba cla na úkor vyvážejících a dovážejících subjektů v EU. V delším období se jedná o stovky mld eur, z velké části ve prospěch VB.

Závěrem

Brexit je zásadní hospodářskopolitické rozhodnutí, jde o krok směrem k volnotržnímu obchodu VB, k odstranění zbytečné regulace ekonomiky VB „dovezené“ z Bruselu a ke kontrole migrace ze zemí EU do VB. To podle Minforda podpoří soutěž, inovace, růst produktivity, a tedy i mezd a životní úrovně. Hospodářské subjekty v EU naopak v důsledku tvrdého Brexitu na tom budou hůře. Proto by byl daleko lepší pro obě strany Brexit s dohodou, tj. Brexit, při kterém bude dohodnut i volný obchod mezi VB a EU. To řeší i „umělý“, tj. z politických důvodů na straně EU i Irska vytvořený problém údajného vzniku „tvrdé“ hranice mezi Irskem a Severním Irskem po Brexitu.

Brexit s dohodou o volném obchodu s EU se však zdá dnes být už jen zbožným přáním, podle Minforda především proto, že Brusel chce VB potrestat, aby si případně další země dobře rozmysleli podobný exitový krok.