Nařízení 85 % českých potravin v obchodech odmítají řetězce i malí zemědělci

Omezení zahraničních potravin a nařízení mít místo nich české produkty by nahrálo pouze velkým agropodnikům a potravinářům, ze kterých by těžil i holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. Pokud by návrh z dílny většiny poslanců hnutí ANO a SPD prošel, tak by jistě zasáhla Evropská unie kvůli porušení jednotného trhu. Nejvíce by nařízení poškodilo malé zemědělce, kteří jsou už dnes svázaní obtížnou legislativou, která jim brání ve větší míře se zapojovat do prodeje svých produktů.

Kontroverzní pozměňovací návrh mají dnes poslanci na programu ve sněmovně. Pokud by legislativní cestou prošel, musel by v obchodech do roku 2027 být minimálně 85 procent produktů tvořené českými potravinami. Už v příštím roce by se měl sortiment proměnit tak, aby 55 procent bylo z tuzemské produkce. Návrh se ale nelíbí malým zemědělcům, ale ani obchodním řetězcům.

Návrh zejména vadí Asociace soukromého zemědělství, podle které bude odnesou chystané restrikce malí sedláci. „Správná cesta není v nastavování tvrdých a limitujících čísel, které ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. Nehledě na to, že takovýto způsob řešení rozhodně nemá místo v rámci otevřené evropské tržní ekonomiky,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek.

S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého naopak budou ze zákazů těžit velké zemědělské podniky, jako je holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. „Nejmenším by to nepomohlo skoro vůbec. Do prodejních sítí se totiž se svou malou spotřebou nedostanou. Selské potraviny v malé produkci se neprodávají ve velkoobchodních sítích, protože jejich požadavkem je, aby bylo zásobování stálé. Z podstaty věci je zcela evidentní, že to vyhovuje minimálně středním, ale hlavně velkým koncernům, které jsou už dnes v obchodech,“ řekl pro Echo24 Havel.

Jedním z největších výrobců potravin v České republice je holding Agrofert, které ovládá premiér Andrej Babiš. Podle Havla ale není jednoznačné říct, jaký má koncern podíl na trhu v jednotlivých segmentech potravin. „Nejvíce má v oblasti pekáren, kde musel holding prodat některé firmy, aby mohla transakce být dokončena. Podíl na trhu by tak okolo třiceti procent, u toustových chlebů až okolo 40 procent. Významný je i segment drůbeže, zvlášť u Vodňanského kuřete. Tam bude podíl také v několik desítkách procent,“ řekl dále Havel. Agrofert také velmi znatelně zasahuje do oblasti mléčných výrobků a masozpracujícího segmentu.

Podle něj se pouze mluví obecně o celkovém podílu potravin v obchodech. „Podle mě je ale důležitější podíl na tržbách. V obchodech totiž můžete mít sto položek, ze kterých je devadesát zahraničních. Z deseti českých se ale mohou nejvíce kupovat, protože v nich bude obsaženo například mléko, chleba, maso nebo kuře. Pokud bychom brali podíl na tržbách, tak v obchodech je okolo 60 procent tuzemských produktů. Řekl bych, že to je skoro určitě,“ řekl Havel pro Echo24 s tím, že návrh ani nedává v tomto případě smysl.

Balastikova by newsroom on Scribd

Kromě nevýhodného postavení malých zemědělců by patrně návrh poslanců vládního hnutí ANO a SPD narazila i u Evropské unie. V rámci unie totiž platí volný pohyb zboží a jednotný trh tak rozšiřuje a zajišťuje bezpečnost potravin. Pokud by návrh prošel, Česká republika by se stala jednou z mála zemí, která se o regulace v potravinách snažila. „Komise v tuto chvíli neví o žádném členském státě, kde by podobné výzvy byly ustanoveny zákonem – kromě Bulharska, kam zaslala dopis pro porušení povinnosti. V některých členských státech obchodníci propagují domácí a lokální produkty ve svých obchodech. Rozdíl je v tom, že k tomu nejsou povinováni zákonem,“ řekla pro Echo24 Magdalena Frouzová z tiskového oddělení zastoupení Evropské komise v ČR.

Pozměňovací návrh by navíc citelně zasáhl do chodu obchodních řetězců, které se snaží mít v nabídce velké množství tuzemských potravin. „Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky. V prodejnách Albert dáváme přednost českým dodavatelům a pokud nabídnou zboží, které je konkurenceschopné cenou i kvalitou, dostanou přednost. Naši zákazníci rádi nakupují české potraviny a my jim je chceme v co nejširší míře poskytnout. Například v čerstvých potravinách, jako jsou například mléčné výrobky či pečivo, nebo stálá nabídka červeného i drůbežího masa, tam dosahuje zboží českého původu téměř sta procent. Albert je v Česku již téměř 30 let a za tu dobu jsme vytvořili s domácími dodavateli pevné obchodní vazby. Ovšem regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě,“ řekl pro Echo24 ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.

Pod návrhem poslanců hnutí ANO a SPD je také podepsán šéf Trikolóry Václav Klaus mladší. Podle něj s předlohou souhlasil kvůli větší soběstačnosti, kdyby neplánovaně přišla nenadálá krize podobné koronavirové nákaze. „Naprosto bez skrupulí. Pokud vznikne krize u potravin, a pokud se podíváte na růst cen a atmosféru, vůbec bych to nevylučoval, bude velmi vhodné, pokud budeme mít v ČR krávy a prasata, brambory a pšenici, než když budeme spoléhat na vládu, zda přiletí „letadlo s potravinami“ z Číny, Ruska, Maroka nebo čert ví odkud,“ uvedl Václav Klaus mladší.

Podle něj soběstačnost České republiky klesla až ke třetině a další pokles by znamenal ohrožení dlouhodobé strategické zájmy země. „Z tržního hlediska je pak nutno říci, že kdyby neexistovaly žádné EU dotace a panoval „pravicový“ volný trh – jsou naši zemědělci zcela konkurenceschopní a vyváželi bychom mléko, maso, obilí do Rakouska a Francie a všude možně a na řadě těchto míst bychom vytlačili jejich méně efektivní zemědělce z trhu,“ uvedl Klaus. Podle agrárního analytika Havla je však tento pohled v zemědělství nesprávný, protože argument o soběstačnosti byl mantrou socialistů.