Návrat do socialismu. Regulace 85 procent českých potravin v obchodech by narazila i v EU

Návrat do socialismu. Regulace 85 procent českých potravin v obchodech by narazila i v EU
Ekonomika

REGULACE TRHU

Ladislav Šustr

Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici. Návrh by totiž s největší pravděpodobností narazil i u Evropské unie, která by argumentovala bariérou v obchodních vztazích. Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) je to nejlepší cesta k tomu, aby celá země byla více závislá na výrobcích z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO).

S návrhem obsahu 85 procent produktů v obchodech do roku 2027 počítá pozměňovací návrh k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích. V příštím roce by podíl měl tvořit celkem 55 procent celkového sortimentu a o 5 procent se navyšovat každý rok. Návrh z dílny poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové a poslance SPD Zdeňka Podala je však pod tvrdou kritikou. Podle nesouhlasných hlasů se totiž snaží poslanci vytvořit nový socialismus, který by naopak cenu výrobků navýšil.

„Pokud by to bylo ze zákona povinné, tak bychom v první řadě měli problém s Evropskou unií. V praxi by to tedy znamenalo bariéru v rámci obchodních vztahů a snížil by se potenciál zboží z dovozu. Druhá věc je otázka, co by Evropská unie podnikla. Podle mě by se okamžitě ohradila a navíc by takový nápad nebyl přes ni možný,“ řekl pro Echo24 agrární analytik Petr Havel.

Podle něj neobstojí ani argument, že chráníme zájem spotřebitele. „Logicky by se tím snížilo spektrum potravin, které by byly nabízené v obchodech. Všechno se totiž u nás vyrobit nedá a nebo by se to mohlo vyrobit, ale za větších nákladů. Spotřebitel by na tom v konečném důsledku tratil,“ dodal.

Europoslankyně z Občanské demokratické strany Veronika Vrecionová vidí návrat do minulosti před rokem 1989. „Podle mě jen různé příkazy a zákazy vedou ke zdražování zboží. Souhlasím s tím, že by lidé měli co nejvíce nakupovat zdejší produkty. To lze ale dosáhnout edukací či praktickým příkladem. V podstatě budeme mít v obchodech všechno z holdingu Agrofert. Již dnes máme toustový chleba jen od premiéra Andreje Babiše a těžko koupíte nějaký jiný. Sice to je český výrobek ale nemyslím si, že je to správná cesta,“ řekla pro Echo24 Vrecionová, která je členkou výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Balastikova by newsroom on Scribd

Podle Vrecionové je ale nutné, aby se české výrobky podporovaly. Dosáhnout toho ale není cestou regulací a příkazů v podobě pozměňovacího návrhu. To samé se domnívá Petr Havel, který vidí cestu ve dvou rovinách. „Osobně se domnívám, že je potřeba vzít faktory, jako je vyšší čerstvost, kdy se ovoce a zelenina může ke spotřebiteli dostat daleko dřív. Druhý parametr vede přes životní prostředí, které se podporuje právě tím, kdy nakupujeme potraviny z vlastní země. Suroviny se totiž nemusejí složitě převážet, šetří se tím pohonné hmoty a je zde enviromentální hledisko. Potravináři ale s těmito hledisky nepracují a spotřebitel se tak zaměřuje spíše na cenu,“ řekl Havel.

Sortiment v obchodních řetězcích je poptáván spotřebiteli, kteří si výrobky kupují. Pokud by o zahraniční zboží nebyl zájem, obchody by musely na tento krok reagovat. Proti se staví bývalý ministr zemědělství a šéf lidovců Marian Jurečka, který je pod návrhem také podepsán.

„Pokud chceme opravdu vážně uchopit téma klimatické změny a dopadu sucha, tak to není jenom o motivacích a omezeních, která nastanou vůči zemědělcům. Jde také o to, aby krajina byla pestrá a zadrželo se více vody. Zemědělcům musíme dát šanci, aby plodiny, které pestrou krajinu zajišťují, nějakým způsobem dokázali zobchodovat. Jedna z cest je i podpora domácí produkce,“ řekl pro Echo24 Jurečka.

Podle něj je také nesmysl, že by se pro české zákazníky navýšila cena potravin. „Podívejte se na jeden nejmenovaný řetězec, který dnes deklaruje, že má osm z deseti potravin z Česka. Má draží potraviny? Nemá. Je to o filozofii jednotlivých řetězců a musíme si říct na rovinu, že spoustě řetězcům určují jejich filozofii jejich mateřské společnosti s ohledem na preference ze zemí, odkud jsou. Dobrým příkladem je mléčná krize z roku 2015, kdy nebylo možné vyvážet produkty do Ruska. Během dvou měsíců dokázaly řetězce vylistovat část sortimentu domácích výrobků a nahradit to těmi, z jejich zemí, aby pomohli zemědělcům a potravinářům,“ řekl Jurečka.

Sám dodává, že omezení v hodnotě 85 procent nezáleží na každé položce ale na celkovém objemu potravin. U exotického ovoce by to tak neplatilo. „Bude to celkový objem nabízených potravin. Je pamatováno i na specializované obchody, které se například zaměřují na zahraniční sýry, aby měly výjimku,“ dodal.

Foto: Echo24

 

Související články