Hospodářský obr se začíná otřásat. Německo má poprvé za 30 let deficit zahraničního obchodu

NĚMECKÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Hospodářský obr se začíná otřásat. Německo má poprvé za 30 let deficit zahraničního obchodu
Německý kancléř Olaf Scholz Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
  • mar
Sdílet:

Německo jako ekonomická velmoc v celosvětovém měřítku začíná upadat. Po desetiletích přebytků v květnu poprvé více dovezlo, než vyvezlo. Informují o tom média na základě předběžných dat německého statistického úřadu Destatis. Jde o důsledky covidu, vysokých cen surovin, války na Ukrajině a narušení výrobních řetězců. I když válka skončí a ceny se stabilizují, někteří ekonomové tvrdí, že nastává změna paradigmatu a s přebytkem zahraničního obchodu, ze kterého Německo mohutně léta těžilo, je konec. Hospodářský obr dosud závislý na ruských surovinách a obchodu s Čínou se ocitá v bezprecedentní situaci. Úpadek německého hospodářství bude mít fatální následky pro ostatní evropské země.

K deficitu poprvé od roku 1991 přispělo nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy Kč).

Ruská invaze na Ukrajinu a čínské protipandemické uzávěry způsobují chaos v mezinárodních dodavatelských řetězcích, což má značné dopady na německou ekonomiku zaměřenou na vývoz, uvádí ČTK s odkazem na Bloomberg.

Export z Německa se v květnu oproti předchozímu měsíci snížil o půl procenta na 125,8 miliardy eur. Analytici dotazovaní agenturou Reuters přitom čekali, že vzroste o 0,9 procenta. Vývoz do unijních zemí se oproti dubnu 2022 snížil o 2,8 procenta.

Pokles vývozu by neměl být přeceňován, řekl hlavní ekonom VP Bank Thomas Gitzel. "Počet negativních zpráv však roste, a střízlivý pohled na čísla zanechává nepříjemný pocit," prohlásil nicméně. Většina oslovených však takový optimismus nesdílí. Podle ekonomického redaktora deníku Die Welt a publicisty Holgera Zschaepitze začíná Německo hospodářsky upadat. Zschaepitz také poukazuje, že mezi stovkou největších firem světa podle tržní kapitalizace je už jen jeden německý podnik a to Linde, světová jednička ve výrobě průmyslových plynů. Ekonomický deník Handelsblatt si klade otázku, zda dochází ke změně paradigmatu.

Odborníci očekávají, že i když se ceny energií stabilizují a válka a pandemie skončí, velký obchodní přebytek Německa se pravděpodobně už nevrátí. "Existuje strukturální efekt," říká Holger Görg, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Očekává, že se dovoz a vývoz v dlouhodobém horizontu zhruba vyrovnají.

Ve skutečnosti je vyrovnávání obchodní bilance dáno nejen nárůstem dovozu, ale také překvapivým poklesem vývozu, píše deník Handelsblatt. V květnu klesly o 0,5 procenta. Podnikatelé již vidí německý obchodní model v ohrožení. "Pokles exportu začal," říká Volker Treier, šéf zahraničního obchodu Asociace německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).

Společnosti se obávají konce globalizace. Po Rusku hrozí, že Čína zmizí pro Němce jako prodejní trh. Německo zůstává závislé na dovozu, protože nemá téměř žádné suroviny, a na zahraniční trhy by bylo schopno dodávat stále méně zboží.

Prezident IfW Görg však v současném vývoji nevidí žádnou deglobalizaci, naopak. „Německá ekonomika se stále více mezinárodně propojuje.“ Strukturální efekt je podle něj v obchodní bilanci dán tím, že Německo potřebuje stále více zboží ze zahraničí, a proto se dovoz bude v dlouhodobém horizontu pravděpodobně přibližovat k vývozu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články