Neumíme udržet vodu v krajině. Dlouhodobé sucho se rapidně zhoršuje odpařováním vody

Sucho se v posledních letech stává stále výraznějším problémem Česka. Situace se navíc rapidně zhoršuje, jak ukazují čísla Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která upozorňují na stále rostoucí vypařování vody z vodních ploch. Stát proto musí urychleně začít stavět nové vodní plochy v takových místech, kde nedojde k vysychání vodních zdrojů. Národní koalice pro boj se suchem slibuje investovat 50 miliard korun.

Z grafů, které redakci Echo24 poskytl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV TGM), vyplývá, že vypařování vody má od konce 50 let vzestupnou tendenci. Nejstrmější nárůst však započal od 90. let a především v posledních letech.

Hlavní příčinou je podle Adama Viziny z Výzkumného ústavu oteplování vzduchu. „Zvýšení výparu z vodní hladiny v posledních letech (cca od 90. let) je způsobeno zvyšováním průměrné teploty vzduchu. Zvýšení ztrát vody výparem bohužel není dotováno srážkovými úhrny, ty jsou v průměru víceméně stejné. Navíc jsou na území ČR nerovnoměrně rozděleny, tudíž se na našem území vyskytují oblasti, kde v ročním průměru potenciální evapotranspirace významně převyšuje srážkové úhrny (např. jižní Morava, Polabí), dochází tedy k deficitu,“ uvedl Vizina pro Echo24.

Ještě vyšší čísla ukazuje graf mapující rok 2018. „Výparu z vodních ploch se dá zabránit obtížně, lze zmínit vhodný výběr oblastí pro výstavbu nových malých vodních nádrží v oblastech, kde průměrné dlouhodobé srážkové úhrny nepřevyšují potenciální evapotranspiraci, částečné zastínění a snížení rychlosti větru porostem na březích vodních ploch. V zemědělství se dají snížit ztráty vody výparem vhodnými způsoby zavlažování (kapková závlaha),“ vysvětlil Vizina.

Stát chce řešit situaci výstavbou vodních nádrží. „Přehradní nádrže slouží k zabezpečení minimálních ekologických průtoků pod přehradou a pro zabezpečení odběrů vody pro různé účely (pitná voda, průmysl…). Dá se říci, že se jedná o nejefektivnější opatření pro zajištění dostatečných vodních zdrojů. Se ztrátou vody výparem z vodní hladiny je při jejich navrhování počítáno. Pokud má nádrž dostatečný přítok a je s její vodou vhodně manipulováno, nejsou ztráty výparem zásadní,“ uvedl Vizina pro Echo24.

Umělé mokřady jako řešení?

Nedávno proletěla sociálními sítěmi informace o jihomoravském podnikateli, který vytvořil ze suchých polí mokřady naplněné vodou. Podle hydrobiologa Martina Rulíka může být i tohle příklad, jak problém sucha řešit. „Role mokřadů v regulaci klimatu krajiny je nezastupitelná, o tom není žádného sporu. Sluneční záření (= teplo, energie), která se transformuje do energie výparu (= vodní pára), ochlazuje okolní krajinu, na rozdíl od suchého pole v okolí, kde se dlouhovlnné infračervené záření odrazí od půdy a způsobuje obrovské přehřívání nadzemní atmosféry.  Teplý vzduch, který stoupá nad polem, pak do sebe nasává vodu ze svého okolí a tak ještě více okolní krajinu vysušuje,“ řekl pro Echo24.

Já však potřeba, aby v dané lokalitě byl dostatek vody. Jinak to může naopak uškodit. „Základem ale je, aby daný vodní biotop měl dostatečný zdroj vody – pokud někdo vytvoří nový mokřad (či mělký rybník) na nedostatečném prameni podzemní vody či na malém potůčku, s největší pravděpodobností se stane to, že během extrémních veder, která tu byla vloni a předloni, výpar převýší dotaci mokřadu či rybníku vodu a mokřad a potoky pod rybníkem, vyschnou, protože do nich nic nepoteče, resp. mokřad nebude míz z čeho brát,“ vysvětlil Rulík pro Echo24.

Stát dá v příštím desetiletí desítky miliard na boj se suchem

Stát plánuje v následujících deseti letech dát na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun, řekl to na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje.

Na obnovu vodovodů pak dá stát šest miliard korun. Tyto projekty jsou údajně zahrnuty v národním investičním plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun.

Čtěte také: Polí s řepkou je čtyřikrát víc. Byznys Agrofertu přispívá k drahým bramborám