Německý průmysl rekordně zdražil. Může to ovlivnit sazby ČNB

ČESKÝ A NĚMECKÝ PRŮMYSL

Německý průmysl rekordně zdražil. Může to ovlivnit sazby ČNB
Průmyslové panorama Frankfurtu nad Mohanem. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

tms Echo24

Ceny německých průmyslových výrobců zlomily rekord. Podle čerstvých čísel Spolkového statistického úřadu vyrostly ve srovnání s říjnem minulého roku o 18.4 procenta. Takto výrazně se nezvýšily za posledních 70 let. Podle části ekonomů může Česká národní banka reagovat na vývoj dalším zvyšováním sazeb.

Nejvyšší nárůst cen od listopadu roku 1951 a zároveň o 3,8 procenta vyšší ceny oproti předchozímu měsíci. Ceny průmyslových výrobců obvykle slouží jako indikátor inflace, a ta nebyla v Německu takto vysoká posledních 28 let. Také v Česku dosahuje inflace rekordní výše, ale tuzemský průmysl zatím nesignalizuje tak vysoké zdražování jako ten německý.

Podle dat Českého statistického úřadu se cena domácích průmyslových výrobců zvedla o 11,6 procenta. Už tato skutečnost podle analytiků signalizovala, že centrální bankéři přistoupí k dalšímu zvyšování základní úrokové sazby, která se promítá do cen úvěrů a hypoték. Čísla z Německa mohou odstartovat jejich další zvyšování.

„Čísla z Německa potvrdí přetrvávající zrychlování růstu cen průmyslových výrobců, což bude významnou informací i pro tuzemské centrální bankéře,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Dramatický růst cen průmyslových producentů v Německu a potažmo v eurozóně jako celku je významným vstupním parametrem pro hodnocení tuzemských inflačních tlaků,“ dodal analytik.

Ekonomové tvrdí, že se inflace v eurozóně zvedne do konce roku o půl procentního bodu na pět procent, inflace v Česku míří k sedmi procentům. Evropská centrální banka (ECB) vidí růst cen jako dočasný, čeká jeho odeznění během příštího roku a odmítá zvyšování úrokových sazeb. Němečtí analytici ale tvrdí, že inflace zůstane tématem také v příštím roce, protože ceny průmyslových výrobců se postupně promítnou i do spotřebitelských cen.

„Česká národní banka reaguje na rozdíl od ECB velmi tvrdě,“ uvedl analytik společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj nemůže ECB přistoupit k razantním krokům a zvyšovat úrokovou sazbu, protože by tím takzvané jižní křídlo eurozóny připravila o schopnost splácet dluhy.

Rozdíl je ale také v možnostech českých a německých průmyslových výrobců reagovat na vývoj cen energií a surovin. Firmy v obou zemích jsou sice silně provázané, ale v cenotvorbě přesto panují odlišnosti.

„Český průmysl má menší přidanou hodnotu, proto si nemůže dovolit tak dramatické cenové nárůsty jako ten německý. Zkrátka řečeno, německé firmy vyjednávají s koncovými zákazníky. Je to jednodušší než se o ceně produktu bavit s velkoodběratelem,“ dodal Štěpán Křeček. Nepředpokládá, že by ceny výrobců v Česku rostly tak razantně jako v Německu.

Ceny v průmyslu v Česku i Německu ženou vzhůru drahé energie, dřevo a kovy. U západních sousedů se na zdražování obzvlášť podílí cena plynu zvýšená o 81,4 procenta, elektřina teď stojí o 49,6 procenta víc. V ČR se plyn a proud zdražují zhruba o 60 a 30 procent. Tak vysoké zdražení proudu jako v Německu ale nepotkalo žádnou z okolních zemí.

Ve Francii byl nárůst cen elektřiny zhruba poloviční. Narozdíl od Německa ale země pokrývá své potřeby ze 70 procent atomovými elektrárnami. Není tolik dotčená cenami emisích povolenek jako německá energetika, která stála na spalování uhlí a teď zažívá komplikovaný přechod na provoz bez emisí.

Rostoucí ceny energií už teď ovlivňují celkovou kondici německých firem. Podle jejich zástupců je ohrožená jejich konkurenceschopnost a tím pádem úspěch celé ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory. Přibližně jedna třetina firem musela přehodnotit své plány na investice. Dalších 11 procent firem odloží opatření, která měly zavádět na podporu klimatu.