Český unikát: nejvíc rostou nejnižší platy

Průměrný plat v Česku se koncem loňského roku poprvé vyšplhal nad třicet tisíc korun. Po meziročním vzestupu o osm procent dosáhl 31 646 korun. Stále se zároveň rozšiřuje nabídka pracovních příležitostí. Počet lidí v práci každý měsíc posunuje historické rekordy. Celkově firmy za platy utratily o desetinu víc než před rokem.

Hlubší pohled ukazuje některé velmi zajímavé trendy. V různých zemích Západu se v poslední době spojuje vzestup populistických politiků s rostoucí nerovností v příjmech. V Česku, které dlouhodobě patří mezi nejvíce rovnostářské země Evropy s nejmenšími rozdíly v příjmech, se podle posledních výsledků odehrává pravý opak.

Nerovnost se zmenšuje. Nejrychleji rostou platy v branžích s nejnižšími příjmy v nejchudších regionech. Poraženými rychle roztočené platové spirály jsou naopak dobře placení profesionálové z Prahy a především z finanční a technologické branže. Hlavní město je jediným krajem, kde platy rostly méně, než činil celostátní průměr. Zvýšily se jen o 6,6 procenta. Ve všech ostatních regionech stouply mzdy nejméně o 7,9 procenta. Nejvíce se zvyšovaly tam, kde jsou vůbec nejnižší. Ve Zlínském a Plzeňském kraji, kde vzrostly bezmála o desetinu. Mezi kraje s nejnižším růstem nepatřila jen bohatá Praha, kde už se průměrný plat i s tím slabším vzestupem přibližuje 40 tisícům měsíčně, ale i další dobře placené regiony, jako je Středočeský či Jihomoravský kraj. Rozdíly v příjmech mezi regiony se tak v čase rekordní prosperity snižují.

Totéž platí pro různé branže ekonomiky. Dlouhodobě se nejvíc vydělává v informačních technologiích, kde průměrný plat dosáhl 52 530 korun. Za poslední rok stoupl o 4,5 procenta, což je druhý nejpomalejší vzestup ze všech oborů. V porovnání s celou ekonomikou rostly příjmy ajťáků jen zhruba polovičním tempem. Vůbec nejméně si polepšili lidé ve druhé nejlépe placené branži, ve financích, kde průměrný příjem dosahuje 52 156 korun. Za poslední rok se ale zvedl jen o 3,6 procenta. Nejvíc naopak dostali přidáno lidé v restauracích a hotelech, kteří si s 17 509 korunami měsíčně vydělávají vůbec nejméně ze všech. Jejich příjmy se ale zvedly vůbec nejvíc, o 11,9 procenta.

Tento trend může naznačovat, co se v české ekonomice v časech silného platového růstu odehrává. Podle všeho se zatím projevuje hlavně to, že průmyslové firmy mají rekordní zakázky a musí přibírat stále nové zaměstnance. Lidé také v euforii z vyšších příjmů více utrácejí, čímž tlačí na posilování obchodů nebo restaurací, které jsou nuceny nabírat a vyššími platy se o nové zaměstnance přetahovat. To je dobře vidět na branži obchodních řetězců, jež v čele s Lidlem avizují nástupní platy na úrovni 28 tisíc měsíčně.

Pomalejší růst vyšších platů ale ukazuje, že se zatím v Česku nezvyšuje počet lépe placených míst v branžích s vysokou přidanou hodnotou. Na trhu dobře placených profesí v této chvíli zjevně není tak tvrdá konkurence a přetahovaná jako v hůř oceňovaných branžích. Ani po několika letech rekordní prosperity se nám zatím zjevně nepodařilo posunout se z kategorie low cost zemí do skupiny s převahou dobře placených míst.