Průmyslová výroba se v Česku zřítila. Důsledky budou katastrofální, míní ekonomové

Automobilový průmysl, který je pro českou ekonomiku klíčový, se kvůli koronakrizi zhroutil a klesl o 80 %. Tak špatný vývoj nepředpokládali ani ti největší pesimisté. Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o třetinu, také kvůli tomu se obchodní bilance dostala do deficitu 27 miliard, jak ukazují čísla ČSÚ. Ekonomové varují, že dopady budou pro českou ekonomiku katastrofální.

„Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Průmyslová produkce v dubnu meziročně klesla o 33,7 procenta. K výrazné meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispělo odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které pokleslo o dramatických 80,1 procenta. Bohužel právě na tomto odvětví je česká ekonomika silně závislá. Navíc kromě problémů ve výrobě existuje i problémy s odbytem, protože na trhu klesla poptávka po nákupu nových motorových vozidel.

„Dubnový výkon českého průmyslu se bezesporu zapíše do učebnic, ovšem temným písmem. Průmyslová výroba se doslova zřítila, spadla nejvýrazněji minimálně v celém tomto miléniu, a to jak meziročně, tak meziměsíčně. Tak zlý výkon nečekali ani pesimisté. Trh očekával propad o čtvrtinu. Meziroční propad je však nakonec více než třetinový, přesně čítá 33,7 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Také Kovanda potvrzuje, že největším problémem je právě drastický propad automobilového průmyslu. „Průmysl stáhl dolů zejména výkon zpracovatelského průmyslu, který meziročně propadl o 35,5 procenta. Předně se v propadu zpracovatelského průmyslu promítl meziročně osmdesátiprocentní zhroucení automobilového průmyslu, jejž způsobily odstávky zavedené v rámci boje s koronavirovou nákazou. Tři klíčové automobilky v ČR – Škoda, TPCA a Hyundai – měly výrobu odstavenu po celý nebo prakticky po celý duben,“ vysvětlil.

Propad zahraničního obchodu

Česká republika je tradičně exportní ekonomikou, koronakrize se však také tvrdě odrazila právě do obchodní bilance. „Katastrofální výkon – či spíše ‚nevýkon‘ – průmyslové výroby se odrazil i v mnohem horším než očekávaném výsledku zahraničního obchodu. Obchodní bilance klesla z dubnového přebytku do deficitu takřka 27 miliard, zatímco se očekával mírný přebytek 0,5 miliardy,“ říká Kovanda.

„Když se nevyrábí, není co vyvážet. Vývoz kvůli odstávkám výroby v tuzemském průmyslu a kvůli uzavření firem klesl meziměsíčně o bezmála dvacet procent, meziročně dokonce o skoro čtyřicet procent. Dovoz si meziměsíčně i meziročně pohoršil také, ale citelně méně, totiž o bezmála třináct, resp. 27 procent. Hlubší propad vývozu než dovozu se zásadně podepsal na zmíněném hlubokém schodku zahraničního obchodu, který je nejvýraznější za celé období minimálně od roku 2005. Za celý letošní rok tak průmysl ztratí zhruba dvacet procent. Problematický je a bude i opětovný rozběh výroby v květnu o červnu a následné zajišťování odbytu v podmínkách silně ochromené domácí i zahraničních ekonomik,“ dodal.

Na průmysl těžce doléhaly efekty pandemie. „Ať už formou celozávodních odstávek či omezením výroby kvůli nedostatku lidí nebo narušeným dodávkám,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V návaznosti na uvolňování restriktivních opatření a postupné oživování ekonomické aktivity by se od května měl podle něj pokles zmírňovat. Markantní propad zakázek však naznačuje, že odraz ode dna bude zřejmě pozvolný. Pokles objednávek ze zahraničí o 44,6 procenta, respektive domácích zakázek o 36,3 procenta, nevěstí nic dobrého, uvedl analytik Deloitte David Marek.

Také stavebnictví hlásí propad

Ve stavebnictví se dopad epidemie koronaviru v dubnu negativně projevil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Výroba v něm klesla o 10,5 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, rostlo o 13,5 procenta, tedy výraznějším tempem než v předchozím měsíci. V dalších měsících bude stavebnictví podle analytiků potřebovat investiční aktivitu veřejného sektoru. I nadále mu mohou chybět zahraniční pracovníci, někteří však mohou do oboru přejít z jiných průmyslových odvětví. Podle analytiků může stavebnictví zbrzdit očekávaný propad ekonomiky po opatřeních proti koronaviru.

„Přestože to developeři a realitní agenti zapírají, ekonomické zákonitosti nakonec zafungují a trh s nemovitostmi zažije cenovou korekci. Pokles cen však pravděpodobně bude jen mírný a krátkodobý,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Do budoucna lze očekávat další problémy na realitním trhu. „Počet dokončených bytů v dubnu meziročně skokově klesl o 32,5 procenta. To do budoucna může vytvářet problémy na realitním trhu, kde byl před propuknutím pandemie koronaviru znatelný nedostatek na nabídkové straně. V důsledku tohoto vývoje jsme v České republice zažívali prudký růst cen nemovitostí. V rámci krize by ceny realit měly začít stagnovat či dokonce klesat. Pravděpodobně se však bude jednat jen o krátkodobý jev,“ sdělil Křeček.

„Stavebnictví má velkou šanci udržet se v pozitivním módu, ovšem stále jen za předpokladu, že se podaří udržet vysokou investiční aktivitu veřejného sektoru. Ten soukromý totiž bude své investice nejspíše krátit, jak se už ukázalo na vývoji prvního kvartálu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. V dubnu pokleslo o 10,5 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu o 13,5 procenta vzrostlo. Za první čtyři měsíce stavebnictví v souhrnu kleslo o 0,1 procenta. Pozemní stavitelství se snížilo o 3,8 procenta, inženýrské vzrostlo o 14,7 procenta.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně lze očekávat rozdíl v obou základních oborech stavebnictví i nadále. „Stát se pravděpodobně rozhodne, v tradici hladových zdí Karla IV., v krizi podpořit ekonomiku ještě vyššími státními zakázkami na infrastrukturu. Zamrzlé stavební úřady budou však nadále brzdit výstavbu bytů. Stavitelům se navíc může zhoršit přístup k financování, banky budou pravděpodobně požadovat ještě větší záruky v době nejistoty,“ uvedl.

Dubnový pokles může být podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera způsoben restriktivními vládními opatřeními, která zamezila kontaktu mezi lidmi, a může tak být pouze jednorázovou záležitostí. „Omezujícím faktorem dalšího vývoje ve stavebnictví však pravděpodobně bude nedostatek pracovníků ze zahraničí, na kterých české stavebnictví stojí. Důležité bude také to, zdali budou pokračovat investice vládního sektoru, jejichž nemalou část tvoří i investice místních samospráv,“ upozornil.