Přelepování úst páskou a nucení k sexu. Obžaloba viní ženu z týrání a znásilňování malého chlapce

Z týrání a znásilnění malého přítelova syna se u Krajského soudu v Plzni začala zpovídat sedmadvacetiletá žena ze severního Plzeňska. Obžaloba ji viní mimo jiné z toho, že dítě svazovala, přelepovala mu ústa lepicí páskou a nutila ho k pohlavnímu styku. Žena jakoukoliv vinu odmítá. V případě prokázání viny jí může hrozit až dvanáctileté vězení.

Žalované skutky se podle státního zástupce staly v přesně nezjištěných dnech od roku 2017 do loňského června. Chlapci bylo v té době čtyři až sedm let. Žena je podezřelá, že ho zavírala do kumbálu, lepící páskou mu zalepila oči a pusu, přivázala mu ruce a nohy k posteli, nebo ho zabalila do černého gumového pytle a dala mu do úst erotickou pomůcku. Dítě rovněž údajně osahávala na přirození či mu do análního otvoru zasunula neznámý předmět, stojí v obžalobě.

Obžalovaná vše odmítla, u soudu i v přípravném řízení na policii ale podrobněji odmítla vypovídat. Do kumbálu podle ní dítě zaběhlo samo, když si hráli na schovávanou. Několikrát se pomočil a pokálel, nijak ho ale fyzicky netrestala ani ho nesvazovala. Jeho pohlaví se dotkla při koupání, když ho umývala. Ke snímku, který údajně ukazuje, jak si chlapce přikládá k obnaženému prsu, uvedla, že na fotce je její vlastní syn, jehož kojila do čtyř let.

Chlapec se loni svěřil své prababičce z otcovy strany, když u ní byl několik dní na návštěvě, a popsal jí, co mu otcova partnerka údajně dělá. Prababička pak kontaktovala jeho matku a společně zašly na policii. U soudu prababička ve čtvrtek vypověděla, že jí dítě řeklo, že ho obžalovaná nemá ráda, že mu dala ostrý nůž pod krk, zavírala ho, až se bál, svazovala ho a podobně.

Podle znalkyně z oboru psychologie má dítě sklony k dramatizaci a velkorysosti, které souvisejí s jeho věkem, je také úzkostné, napjaté, ostražité, může reagovat neposlušností, provokacemi a šaškováním. Chlapec je schopen popsat, co zažil, není to ale vzhledem ke svému věku schopen interpretovat a chápat v sexuálním kontextu, uvedla znalkyně. Jeho obecnou věrohodnost zpočátku hodnotila jako středně sníženou, v doplnění posudku po dodání dalších podkladků z psychologického hlediska označila jeho věrohodnost jako zlepšenou, uspokojivou a dostatečnou pro to, aby mohla být stěžejním materiálem. Kvůli riziku možného traumatu nedoporučila jeho výslech u soudu.