Čistka v redakční radě odborného časopisu. Historika Blažka naštvala genderová diskriminace

Odvolání z redakční rady odborného časopisu Securitas Imperii nadzvedlo ze židle řadu historiků. O výpovědi jako první informoval historik Petr Blažek, který také uveřejnil dopis, ve kterém odvolání zdůvodňuje ředitel Ústavu pro studium totalitní režimů Zdeněk Hazdra. Podle něj je důvodem odvolání části rady, že je potřeba dát více prostoru ženám a navíc je potřeba zajistit místo i pro zahraniční odbornice a odborníky. Podle Blažka se ale jedná o genderovou diskriminaci.

Celkem osmnáctičlennou redakční radu má opustit nejméně sedm členů, kteří dostali v pondělí dopis o odvolání e-mailem. Podle šéfa ÚSTRu je za odvoláním členů důvod, že se snaží zvýšit renomé časopisu v mezinárodním formátu a také ho zařadit do databáze Scopus. „Spolu s úpravou profilu dojde k zavedení redakčního systému, zřízení nových webových stránek a změně designu časopisu. Nezbytnou součástí výše popsaných změn však bude i úprava složení Redakční rady, v rámci níž musí dojít k většímu zapojení externích, a především zahraničních odbornic a odborníků. Vedení Ústavu se také ztotožňuje s doporučením Oborové komise o nezbytnosti zapojit do chodu Ústavu, a tudíž i fungování časopisu, větší množství žen,“ uvádí dopis ředitele ÚSTR.

Kromě Blažka dostalo stejný dopis i například historik Jan Kalous nebo slovenský badatel Norbert Kmeť.

Podle historika Petra Blažka je ale odvolání překvapivé, protože nikdo nedostal žádné varování ani upozornění. „Byl to blesk z čistého nebe. Časopis byl dobře hodnocený a současně jsem patřil velmi dobře hodnocené. Zjistil jsem, že lidí bylo daleko víc a odvolání nám nebylo posláno všem najednou. Říkáme si to zatím mezi sebou. Redakční rada se měla sejít 15. června a v pondělí byla odvolána. Dneska jsem se navíc dozvěděl, že byl odvolán i předseda redakční rady Ladislav Kudrna, který byl jediným docentem v Ústavu. Je velkým znalcem válečných dějin, kdy se hodně věnoval letcům,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

Podle něj jde o ukázku genderové diskriminace. „Považuji ji za absolutně nepřijatelnou. Lze hovořit také o diskriminaci z toho důvodu, že ředitel chce dávat více prostoru cizincům v redakční radě odborného časopisu, který se věnuje Československým dějinám. Znalost domácích pramenů je důležitá i kvůli složitosti českého jazyka. Zahraničních odborníků je velmi málo, stojí velké peníze. Myslím si, že by se to dalo řešit tím, že by se postupně rada obměňovala o členy, kteří v ní nepracují. Byl jsem na všech redakčních radách, psal jsem docela velké množství článků a úplně tomu nerozumím. Nechci se k tomu dále vyjadřovat, myslím si, že to mluví samo za sebe,“ řekl dále Blažek.

Podle něj nedocházelo v poslední době k žádným sporům, takže je vyloučené, aby mělo odvolání osobní rovinu. Sám se pak obává o budoucnost časopisu, který se nyní bude muset obejít bez zkušených historiků. „Redakční rada měla jisté výhrady k plánu, které prosazuje pan náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka, který nemá žádnou odbornost. Za celé roky nenapsal žádnou odbornou monografii a má na starosti vedení časopisu. Na redakční rady již dlouho nepřišel a navíc prosadil, že některá čísla mají vycházet anglicky. Kvůli tomu má vydávání velké zpoždění. Podle mého názoru je dělat z tohoto časopisu mezinárodní periodikum namístě, jen by to dávalo smysl, kdyby se časopis věnoval i jiným tématům než jen dějin totalitního režimu v Československu,“ dodal Blažek.

Vyjádření Ústavu pro studium totalitních režimů se opírá právě o snahu zařadit časopis do mezinárodní databáze. „ Scopus má pro složení redakčních rad určitá doporučení, například redakční rada má být složena především z externích odborníků, tedy ne ze zaměstnanců vydavatele, dále že má být obsazena domácími i zahraničními odborníky a v neposlední řadě má zohledňovat i rovné zastoupení mužů a žen,“ řekla pro Echo24 mluvčí ÚSTR Darja Čablová.

Podle ní se o žádnou diskriminaci nemůže jednat. „Zapojení zahraničních odborníků do vydávání vědeckého časopisu je zcela běžné, už nyní jich v redakční radě SI zasedá několik a jsou velkým přínosem. Československým dějinám se za našimi hranicemi na špičkové úrovni věnovalo a věnuje mnoho historiček a historiků. Stejně tak je obvyklé, že naši kolegové působí v redakčních radách časopisů v zahraničí. Částečná obměna redakční rady odborného časopisu, ta současná se týká třetiny redakční rady SI, je ve vědeckém prostředí běžná. Fakt, že všichni odvolaní členové byli v redakční radě minimálně šest let, svědčí o tom, že si ÚSTR jejich přínosu pro časopis váží. Za jejich působení jim bylo v odvolávacím dopise také výslovně poděkováno,“ uvedla Čablová.