Švédská cesta – ve Stockholmu má protilátky na koronavirus přes 7 % obyvatel, tvrdí studie

Švédský experiment s nezaváděním přísných opatření proti šíření koronaviru a snahou o vybudování kolektivní imunity odhaluje výsledky. Podle švédské studie nemoc koncem dubna prodělalo 7.3 procent obyvatel hlavního města Stockholmu, u tohoto počtu lidí byly totiž nalezeny protilátky. Pro srovnání, v České republice, která zavedla výrazná omezení pohybu, se promořenost v populaci pohybuje podle ministra Adama Vojtěcha (ANO) v jednotkách promile. Česko tak však může mít mnohem větší problémy s koronavirem ve druhé vlně nákazy, která může přijít na podzim.

Podle vyjádření vrchního epidemiologa Anderse Tegnella jsou počty o něco nižší, než se čekalo, přesto ale odpovídají předpokládaným modelům. Právě Tegnell prosazoval strategii ponechat většinu škol, restaurací, barů a obchodů otevřenou a nechat populaci země promořit nemocí covid-19 s cílem vytvořit ve společnosti kolektivní imunitu. Přitom míra a trvání imunity u již nakažených není řádně prozkoumána. Představitelé Švédské zdravotnické agentury přitom zdůrazňují, že cílem není přímo vytlačení nemoci, ale spíše zpomalení jejího šíření natolik, aby nové případy nepřetížily kapacity zdravotnického systému. Světová zdravotnická organizace (WHO) radí nespoléhat se na podobné plány, podle globálních měření se totiž nemoc vyskytuje pouze u 1 až 10 procent světové populace.

Bjorn Olsen, profesor infekční medicíny na univerzitě v Uppsale, postup vlády kritizuje. Postup budování imunity pokládá za „nebezpečný a nerealistický“. „Myslím si, že kolektivní imunita je ještě daleko, možná jí nedosáhneme nikdy,“ uvedl pro agenturu Reuters.

Ve Švédsku v posledních dnech v denním průměru po přepočtení na milion obyvatel zemřelo nejvíce lidí s covidem-19 v Evropě. Podle portálu Ourworldindata.org v této zemi v období od 12. do 19. května zemřelo každý den v přepočtu na milion obyvatel průměrně 6,25 osoby s koronavirem. To je nejvíce v Evropě; v Británii tento údaj činí 5,75, píše Reuters. Vláda však nadále trvá na tom, že vysoká míra úmrtí na obyvatele ve Švédsku nevyplývala z absence vynucovaných opatření.

Ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Lena Hellengren strategii hájila s tím, že většina Švédů dobrovolně minimalizovala své sociální interakce a pohyby mimo domov. „Švédové opravdu změnili své chování,“ řekla agentuře Reuters.