Ukrajinské letadlo sestřelili Íránci, tvrdí tajné služby
PÁD LETADLA
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: printscreen France24
Ukrajinské letadlo, které se zřítilo ve středu po startu v Teheránu, sestřelil Írán. Řekl to ve čtvrtek kanadský premiér Justin Trudeau s odvoláním na informace tajných služeb, podle nichž stroj zasáhla, možná neúmyslně, íránská raketa. O této možné příčině katastrofy Boeingu ukrajinských aerolinek UIA, při níž zahynulo 176 lidí, se během dne už zmínila americká média. Prezident USA Donald Trump neurčitě řekl, že pád letadla mohl způsobit něčí omyl. Mluvčí íránské vlády popřel, že ukrajinský letoun zasáhla raketa. Teherán zprávu označil za psychologickou válku vůči Íránu. Verze o sestřelení ukrajinského dopravního letadla íránskou raketou není vyloučená, ale zatím není ani potvrzená, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vybídl západní státy k předložení důkazů.
Středeční let PS752 ukrajinských aerolinek UIA se zřítil asi po dvou minutách letu. Podle dvou zdrojů serveru z amerického ministerstva obrany mělo dojít k útoku pravděpodobně neúmyslně. K pádu letadla došlo krátce po íránském raketovém útoku proti iráckým základnám amerických jednotek, podle zdrojů serveru tak protiletadlové systémy zůstaly aktivní.
Podle Newsweeku stroj zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby. Předpokládá se, že v době, kdy letadlo spadlo, tedy po íránském raketovém útoku na základny v Iráku, byl aktivován íránský systém protivzdušné obrany. Rusko tyto rakety v minulosti Íránu dodalo.
Sestřelení ukrajinského letadla Íránem potvrdil později i kanadský premiér Justin Trudeau a zároveň dodal, že to mohlo být neúmyslné. „Máme informace z mnoha zdrojů, zejména od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch. Možná to nebylo úmyslné,“ prohlásil Trudeau.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci řekl, že má o důvodech pádu letadla pochyby. „Mám pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného,“ uvedl prezident podle deníku Le Figaro. „Někdo mohl udělat chybu,“ dodal Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Další detaily neposkytl.
Íránská vláda ve čtvrtek večer popřela zprávy, podle nichž ukrajinský letoun ve středu v Teheránu zasáhla raketa, a vyzvala zástupce firmy Boeing, aby se zúčastnili prozkoumání černých skříněk. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na íránskou státní televizi, podle níž to v prohlášení uvedl mluvčí vlády. „Všechny ty zprávy (o zasažení letounu raketou) jsou psychologickou válkou proti Íránu… Všechny země, jejichž občané byli na palubě letadla, mohou poslat své zástupce. A naléhavě vyzýváme Boeing k vyslání svých zástupců, aby se zúčastnili zkoumání černých skříněk,“ citovala agentura prohlášení mluvčího.
„Verze o zásahu letadla raketou není nevyloučená, ale není ani potvrzená,“ napsal Zelenskyj na sociální síti a vyzval Spojené státy, Kanadu a Británii, aby předložily komisi pro vyšetření příčin katastrofy boeingu ukrajinských aerolinek UIA v Íránu důkazy. Zelenskyj rovněž uvedl, že o vyšetřování neštěstí bude dnes hovořit s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem.
„Naším cílem je zjistit nespornou pravdu. Považujeme to za povinnost celého mezinárodního společenství vůči pozůstalým a památce obětí. Hodnota lidského života stojí nad jakýmikoliv politickými motivy,“ zdůraznil prezident.
Podle americké CBS News zachytily americké tajné služby signál radaru raketového systému Tor. Americké radary měly zachytit také dvě vypálené rakety země-vzduch, k jejichž odpalu mělo dojít těsně předtím, než došlo k výbuchu letadla.
Raketu budou hledat i ukrajinští experti
Piloti ukrajinského dopravního letadla se pokoušeli vrátit na teheránské letiště, než se jejich letoun v plamenech zřítil. Vyplývá to z první zprávy íránských vyšetřovatelů o středeční katastrofě se 176 oběťmi. Ukrajinští experti, vyslaní na místo neštěstí, se mají poohlédnout i po případných úlomcích protiletadlové rakety ruské výroby; kromě prvotní íránské verze o poruše a vzplanutí motoru chce totiž Kyjev prověřit i hypotézy o sestřelení letadla, srážce s bezpilotním letounem či o teroristickém útoku.
„Určitě zjistíme pravdu,“ uvedl v televizním vystoupení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v zemi vyhlásil státní smutek. Opět varoval před spekulacemi, výmysly, spikleneckými teoriemi a uspěchanými kategorickými soudy ohledně příčin havárie. Ohlásil, že k íránským vyšetřovatelům se připojí 45 „nejlepších odborníků naší země“.
„Naše komise domlouvá s íránskými úřady výjezd na místo katastrofy a hodlá hledat úlomky ruské protiletadlové rakety Tor podle údajů, které byly zveřejněny na internetu,“ ohlásil tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v ukrajinských médiích. V Íránu jsou podle něj i experti, kteří vyšetřovali sestřelení malajsijského boeingu z letu MH17 v červenci 2014 s 298 oběťmi. Rusko podle dostupných údajů vyvezlo do Íránu nejméně 29 bojových kompletů protiletadlových raket Tor (v kódu NATO Gauntlet).
Unijní ministři zahraničí projednají evropský postoj k napětí v Íránu
V pátek se v Bruselu mimořádně sejdou ministři zahraničí Evropské unie, kteří projednají aktuální situaci jak v Íránu, tak i v Libyi, kam k nevoli unijních zemí vyslalo v reakci na ofenzivu protivládních jednotek své vojáky Turecko.
Po smrti vůdce íránských jednotek Kuds, na niž Teherán reagoval útoky na spojenecké síly v Iráku, již unijní představitelé několikrát vyzvali ke zdrženlivosti a klidu zbraní. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf unijní diplomacie Josep Borrell rovněž apelovali na Írán, aby neodstupoval od jaderné dohody JCPOA, jejíž některé podmínky přestal teokratický režim respektovat.
Podle informací ČTK by se v podobném duchu mělo nést i páteční jednání, během něhož by ministři měli zdůraznit význam působení spojeneckých sil v Iráku pro boj proti teroristickým skupinám. Země EU hodlají přislíbit posílení svého angažmá v zemi. Patrně rovněž vyzvou Írán, aby se vrátil k úplnému dodržování JCPOA, aniž by však nabídli Teheránu motivaci, která by převážila klíčové americké odstoupení od smlouvy a zavádění nových protiíránských sankcí.
Von der Leyenová i Borrell při prosincovém nástupu do funkce vyhlásili, že by EU měla hrát na světové scéně význačnější roli. Zahraničněpolitičtí experti se však vesměs shodují, že pokud se unie na Blízkém východě omezí na výzvy bez konkrétních podpůrných kroků, její význam zůstane v porovnání s USA či Ruskem okrajový.
