Rakousko má novou vládu v čele se Sebastianem Kurzem
lidovci a svobodní
NOVÉ
Foto: European People‘s Party / Wikimedia Commons
Rakousko má novou vládu: zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) složili dnes do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu. V čele kabinetu stojí 31letý lidovec Sebastian Kurz. Konzervativní ÖVP a protiimigrační FPÖ uzavřely koaliční jednání v pátek, přesně dva měsíce po říjnových předčasných volbách.
Proti kabinetu s účastí FPÖ, kterou některá média označují za krajně pravicovou, protestovalo v centru Vídně podle agentury DPA zhruba šest tisíc lidí.
Kancléř, vicekancléř, dvanáct ministrů a dva státní tajemníci podepsali slavnostní přísahu, ve které se zavázali ctít ústavu, potřásli si pravicí s prezidentem Van der Bellenem a následně podepsali příslušné dokumenty.
Vznikem nové vlády končí po téměř jedenácti letech období, kdy v Rakousku vládla velká koalice sociálních demokratů a lidovců (SPÖ). Kurz, který byl v poslední vládě ministrem zahraničí, nahradil ve funkci kancléře Christiana Kerna. Jeho sociální demokraté odcházejí do opozice. Kurz se dnes stal nejmladším předsedou vlády v Evropě.
Vicekancléřem je předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Svobodní získali ve vládě řadu důležitých ministerstev. Jejich představitelé povedou mimo jiné rezorty zahraničí, obrany a vnitra. Na přání prezidenta Van der Bellena nemá rezort vnitra a spravedlnosti stejná strana.
Austria's new government to be sworn in after controversial deal with https://t.co/GuKTE08rZE pic.twitter.com/uK8k4IRxkS
— euronews (@euronews) 18. prosince 2017
Kromě Stracheho má FPÖ ve vládě dalších pět zástupců. Ministrem vnitra se stal dosavadní generální tajemník FPÖ Herbert Kickl, ministryní zahraničí expertka na Blízký východ, nestranička Karin Kneisslová, ministrem obrany voják a štýrský regionální politik Mario Kunasek. Loňský prezidentský kandidát FPÖ Norbert Hofer je ministrem infrastruktury. Svobodní povedou také rezort zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
Z lidové strany usedne ve vládě kromě kancléře Kurze také nedávno zvolená předsedkyně Národní rady Elisabeth Köstingerová, která se stala ministryní zemědělství a životního prostředí. Lidovci povedou i rezort kultury a ministerstvo žen, rodin a mládeže. Na posty ministrů spravedlnosti, financí, školství a vědy a hospodářství ÖVP nominovala nestraníky. Rezort spravedlnosti povede bývalý člen FPÖ Josef Moser, ministrem financí bude Hartwig Löger.
Mezi programové priority nové vlády patří zpřísnění imigrační politiky, snížení daňové zátěže a byrokracie nebo i posílení přímé demokracie. Kurz ujistil, že alpská republika zůstane orientovaná proevropsky. V době předsednictví Rakouska v Evropské radě v druhé polovině příštího roku by měla evropská agenda přejít z ministerstva zahraničí pod úřad kancléře.
Proevropskou orientaci své vlády chce Kurz potvrdit také svou první zahraniční cestou, která jej zavede již v úterý do Bruselu.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Jmenování nové rakouské vlády provázely dnes demonstrace. V centru Vídně se sešlo několik tisíc lidí, kteří protestovali především proti účasti FPÖ v kabinetu, ale i proti celkovému posunu vlády doprava. Agentura DPA s odvoláním na rakouskou policii uvedla, že se před Hofburgem shromáždilo 6000 lidí.
Podle agentury APA byli mezi účastníky demonstrace antifašisté, feministky či levicové studentské skupiny. „Nechceme nacistická prasata!“, „Smrt fašismu!“ či „Náckové pryč!“, volali někteří účastníci demonstrace. Na řadě transparentů s obrázky z dob druhé světové války protestující kritizovali „krátkou paměť“ Rakouska. Využili přitom slovní hříčky: jméno nového kancléře znamená v němčině „krátký“. Kurz protesty označil za „legitimní“.
Svobodní se na vládě podíleli už v letech 2000 až 2005. Tehdy ale vyvolalo vytvoření kabinetu ÖVP a FPÖ masové demonstrace. Na největší z nich se sešlo přes 100.000 lidí. Země tehdejší Evropské unie kvůli vzniku vlády v čele s kancléřem Wolfgangem Schüsselem uvalily dokonce na Rakousko sankce, ke kterým se připojilo i Česko, které v té době ještě nebylo v EU.
