Nejlepší čas na založení bezejmenné akciovky – úspěch zaručen!

Máte pocit, že doba je zlá? Zdá se vám, že nikdy od roku 1989 nebylo podnikání v takovém loji jako dneska? Že restaurace už melou z posledního, zatímco cestovní kanceláře anebo prodejci vstupenek už domleli? Stěžujete si, že o státní podpoře pro ty, kteří museli kvůli befelu shora zavřít své podnikání, se víc mluví, než se něco dělá? Že to, co vypadá v novinách napsané o státní podpoře tak hezky, ve skutečnosti zbojkotuje první úřednice, na kterou narazíte?

Zdá se vám, že úředníci mají od vlády jasné instrukce rigidně sledovat nesmyslně nastavená pravidla pomoci bez použití vlastního mozku, takže i ten, komu podnikání jednoznačně kvůli covidu kolabuje pod rukama, se ke kompenzacím nedostane?

Pak jste možná jenom nedostatečně popustili rozlet své fantazii - jsou tu totiž jiní, kteří se denně přesvědčují, že doba covidová jim přihrnuje peníze buldozerem, aniž by se jakkoliv museli snažit a museli vykazovat jakoukoliv podnikatelskou kreativitu. Ovšem v jednom máte jednoznačně pravdu: Doba covidová bere malým a přihrnuje velkým. A nemá to se zásluhami a tedy spravedlností nic společného.

Nůžky v bohatství společnosti se tak dál rozevírají, ovšem nikoliv působením volného trhu, ale působením státních zásahů a regulací. Je to paradoxní, ale silně levicové a populistické vlády (což vyjde v podstatě nastejno), které po celém „rozvinutém“ světe v poslední dekádě vyvyšují rovnost nad spravedlnost, svými nerozumnými ideologickými zásahy způsobují pravý opak toho, co hlásají: Rovnost snižují. Bohužel ale nikoliv ve prospěch spravedlnosti, tedy ve prospěch zasloužené odměny schopným, ale ve prospěch velkých, kteří umí ve vládních regulacích manévrovat.

Samozřejmě pro příklady nemusíme chodit daleko: nejkřiklavějším příkladem v našem prostředí je zavírání malých specializovaných kamenných obchodů a restaurací, zatímco velké řetězce s univerzálním smíšeným sortimentem nejen že mohou mít dál otevřeno, ale hlavně ještě navyšují tržby, protože malým přebírají tržby. Ale tohle je krystalicky průzračný příklad, který vidí v podstatě každý. Pak je tu řada ještě mnohem významnějších forem přerozdělování, které tak jasně vidět nejsou. Přitom se v nich točí ještě mnohem větší peníze než „jen“ v odlivu zákazníků od drobných obchodů k mezinárodním řetězcům.

A zdaleka ne ve všem má prsty jenom vláda. Vlastně by se dalo říct, že vláda se svou nekompetentní rozpočtovou politikou a uvalováním restrikcí má na svědomí ten menší díl přerozdělení. Větší díl přerozdělení mají totiž na svědomí centrální banky se svou monetární politikou – na ty a na důsledky jejich činů ovšem zdaleka není tak tak jasně vidět jako na vlády.

Typickým příkladem takového přerozdělení od malých k velkým, které má na svědomí centrální banka, ale které není z pohledu pozornosti veřejnosti tolik vidět, je úpis akcií zprostředkovatele ubytování Airbnb, takzvané IPO. Nešlo o jen tak nějaké IPO, tedy první úpis akcií dané společnosti. Šlo o největší úpis letošního roku. Tahle informace má ovšem dost peprné pozadí.

Airbnb na počátku čekala, že získá úpisem mnohem menší částku. Svou nabídkovou cenu před vstupem na burzu několikrát zvýšila. Cenu postupně zvedala z původně plánovaných 44 až 50 dolarů za kus na 56 až 60 dolarů za kus. A následně cena akcií Airbnb otevřela na burze Nasdaq na 146 dolarech za akcii (což odpovídá v přepočtu asi 3168 korun). Potom se cena hned na začátku prvního dne obchodování víc než zdvojnásobila. Akcie Airbnb tak svým úpisem získala 3,7 miliardy dolarů, neboli přes 80 miliard korun. A tím celá burzovní hodnota dané firmy, takzvaná tržní kapitalizace společnosti, přesáhla 100 miliard dolarů. Takže nemluvíme o žádném drobínkovi.

Ovšem to nejpikantnější je toto: Firma nedosahuje žádných oslnivých zisků. Vlastně… nedosahuje vůbec zisků. Během letošního roku se podnikání Airbnb prudce zhoršilo – a asi nepřekvapí, že kvůli koronakrizi. Neboli kvůli vládním anti-covidovým opatřením. Ve třetím čtvrtletí se sice Airbnb už zase podařilo s dočasným uvolněním a opadnutím počtu případů nákazy dostat do zisku, který činil 219 milionů dolarů. Přesto ale prvních devět měsíců letošního roku společnost vykázala ztrátu 697 milionů dolarů a výnosy jí klesly o 32 procent na 2,5 miliardy dolarů. Je vysoce pravděpodobné, že s novou gradací počtu nemocných ve čtvrtém kvartále bude společnost znovu ve ztrátě.

Dobře, řeknete si možná, tak tedy nejspíš společnost dosahovala vysokých zisků v předešlých letech, což investoři dobře vědí, a proto jí teď krátkodobou ztrátu v důsledku zásahu vyšší moci prominou. A proto se tak vrhají po nabízených akciích. Nu – pokud byste takhle uvažovali, hluboce byste se mýlili. Airbnb se totiž zatím nepodařilo vykázat celoroční zisk ještě nikdy!
Jak je tedy možné, že se po jejím IPO investoři vrhají jak slepice v mraze po vařené kukuřici? A právě tady se dostáváme k jádru problému. Protože… centrální banky.

Veskrze chybná a nefunkční takzvaná moderní monetární teorie, jejíž střípky se stále víc a víc infiltrují do myšlení a konání centrálních bank, totiž vede k nezřízenému uvolňování nových peněz do oběhu a zlevňování těchto peněz. Výsledkem je zničení prakticky všech investičních příležitostí: „rozumně“ rizikové investice jsou nyní v celém (nejen) severoatlantickém světě spojené s reálnou ztrátou. V důsledku toho jsou investoři v zájmu zachování reálné hodnoty svých peněz investovat stále rizikověji.

Finanční aktiva tak plynou buď do reálných aktiv, jako jsou nemovitosti nebo zlato, anebo do cenných papírů. Všichni sice dneska už bezpečně vědí, že ceny cenných papírů podléhají inflačnímu růstu a jsou zcela odtržené od reality, ale prakticky nemají jinou možnost, než se na téhle cenové bublině vézt, akcie dál nakupovat a doufat, že se jich zavčasu zbaví, než celá tahle Potěmkinova vesnice spadne. Nákup akcií Airbnb tedy nebyl důsledkem vyhodnocení společnosti jako výborné investiční příležitosti – byl to zoufalý čin ve snaze uchovat hodnotu peněžního majetku.

Důsledkem tohoto zoufalého činu ovšem je opět větší rozevření nůžek mezi malými cestovkami a hoteliéry, kteří již zbankrotovali, a mezi kolosem nabízejícím ubytování typu Airbnb, který nesmírně přes noc zbohatnul nikoliv kvůli své schopnosti, ale spíš navzdory své ztrátě a díky přihrávce od centrálních bank.

Není to ani moc velká nadsázka prohlásit, že nikdy nebyl kvůli diletantství státní politiky lepší čas založit si bezejmennou akciovku bez historie, vstoupit na burzu a shrábnou peníze bez jakýchkoliv zásluh. Vítejte v době covidové – době dystopické.