„Krásný příklad Babišova střetu zájmů.“ Agrofert získal loni téměř miliardu na zemědělských dotacích
DOTACE PRO AGROFERT
2
Společnosti holdingu Agrofert si v minulém roce přišly na 953 milionů korun na zemědělských dotacích. Předloni, kdy ještě neplatil přísnější evropský režim o střetu zájmů, přitom firmy inkasovaly o pouhých 20 milionů na dotacích více. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který zasedá ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, je zisk dotací pro firmy Andreje Babiše krásným příkladem, jak je předseda vlády ve střetu zájmů.
Dotace za rok 2019 zveřejňuje Státní zemědělský intervenční fond na svých internetových stránkách. Za minulý rok získaly firmy z holdingu Agrofert celkem 953 milionů korun. Nenárokových dotací, které se využívají například na investice, získaly společnosti předsedy vlády v objemu 176 milionů korun. Přitom tento druh dotací stát v jednu chvíli zarazil, právě kvůli střetu zájmů premiéra Babiše.
Peníze ale skrz dotace stále do podniků tečou. Nad postupem státu a tedy i SZIF kroutí hlavou europoslanec Tomáš Zdechovský, kterého premiér označil za vlastizrádce, protože si dovolil na jeho střet zájmů v minulosti poukázat. „Je to neuvěřitelné. Evropská komise členům kontrolního výboru potvrdila, že měly být zastaveny všechny dotace, tedy nárokové i nenárokové. Zde je nádherná ukázka, jak je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Místo toho aby SZIF žádal právní rozbor u Evropské komise, tak si udělal svůj obskurní právní výklad, kterým se nyní řídí a pokračuje ve vyplácení dotací,“ řekl pro Echo24 Zdechovský.
Jedny z nejvyšších dotací tekly například do firmy Vodňanské kuře, kde podnik získal dotaci přes 36 milionů korun na „Investice do zemědělských podniků“. Další více než 45 milionovou dotaci na stejnou investici vyinkasovala společnost Schrom Farms.
Jak to chodí se zemědělskými unijními dotacemi
Nárokové dotace se týkají zemědělských podniků, které splňují určité podmínky hospodaření. Peníze dostávají na počet chovaných zvířat nebo na výměru, na níž hospodaří (činí něco přes 5000 Kč/ha). Většinu těchto peněz dostávají zemědělci od SZIFu na podzim daného roku. SZIF tyto platby potom vyúčtovává u Evropské komise, menší část dotací je placena z českého rozpočtu.
Nenárokové dotace míří na různé projekty. Zemědělci podávají jednotlivé žádosti o dotaci například na stavbu haly pro skladování obilí či na stroje. Většinou dostanou 40 až 60 procent investovaných peněz. Peníze zemědělci dostávají až po ukončení projektu. Výjimkou jsou podpory pro začínající mladé zemědělce, jež podporují generační obnovu v evropském zemědělství. Část dotace získají při zahájení projektu, část v jeho průběhu a zbytek po dokončení.
Podle Zdechovského by měl premiér, potažmo holding Agrofert dotace vrátit. „Když komise dojde k názoru, že je premiér ve střetu zájmů, tak od doby kdy se v něm ocitl, by měl dotace vrátit. Bojím se, že se SZIF o dotace zpětně nebude žádat a bude mít další obskurní právní výklad. Agrofertu tak vše zaplatí daňoví poplatníci,“ řekl dále europoslanec.
Agrofertu vzrostl v minulém roce konsolidovaný zisk na téměř trojnásobek, tedy na 4,48 miliardy korun. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun. Podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky se hospodaření Agrofertu vylepšilo díky segmentu chemie.
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala stejně jako o rok dříve více než 33 000 lidí, podobně jako předloni, z toho 22 000 v Česku.
Zisk koncernu před zdaněním loni činil 5,94 miliardy korun, nekonsolidované tržby skupiny loni dosáhly 233,2 miliardy Kč, o rok dříve byly o zhruba osm miliard korun nižší. Hodnota EBITDA, tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů, se z předloňských 11,7 miliardy korun zvýšila na loňských 18,6 miliardy Kč. „Současně došlo ke snížení zadluženosti koncernu u bank o 4144 milionů Kč na aktuální hodnotu úvěrových závazků ve výši 39.717 milionů Kč,“ dodal mluvčí.
