Austrálie kvůli suchu zastřelí 10 000 žíznivých velbloudů
Porážka velbloudů
Nové
1
Australské úřady musí zastřelit 10 000 divokých velbloudů, početná stáda totiž při hledání vody a jídla v suchem a rozsáhlými požáry stižené zemi představují hrozbu pro obyvatele. Zvířata ve vnitrozemí státu Jižní Austrálie působí škody na majetku a jsou nebezpečná pro motoristy. Pětidenní kampaň, při které budou velbloudy zabíjet ostřelovači z helikoptér, začala ve středu, píše AFP.
Úřady se rozhodly stavy velbloudů snížit hlavně na severozápadě státu, kde žijí původní Australané. Místní samospráva oblasti Anangu Pitjantjatjara Yankunytjatjara (APY) v příspěvku zveřejněném na Facebooku uvedla, že extrémně velké skupiny velbloudů a jiných divokých zvířat při hledání zdrojů vody vyvíjejí tlak na domorodé komunity.
Marita Bakerová, členka správní rady APY, řekla podle CNN australským novinám, že její komunita byla zahlcena zvířaty, která hledala vodu. „Uvízli jsme ve smrdících, horkých a nepohodlných podmínkách. Necítíme se dobře, protože velbloudi, kteří sem chodí, strhávají ploty a snaží se dostat k vodě přes klimatizace,“ uvedla.
„V některých případech těla mrtvých zvířat kontaminovala vodní zdroje nebo poškodila kulturní památky,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jižní Austrálie. V tomto státě se jedná o první takto rozsáhlé snižování stavů velbloudů.
Oblast APY se nachází v extrémně odlehlé oblasti jižní Austrálie a je řídce osídlena. V regionu žije zhruba 2 300 lidí. Předpokládá se, že v Austrálii žije více než 1 milion velbloudů a populace těchto zvířat stále roste.
Zvířata původně na kontinentu nežila, do Austrálie se dostala až společně s osadníky ve 40. letech 19. století, za šedesát let bylo z Indie přivezeno zhruba 20.000 velbloudů. Přistěhovalci je používali při průzkumu vnitrozemí a před stavbou železničních tratí i k přepravě zboží. Sudokopytníci se v suchém podnebí vnitrozemské Austrálie bez přirozeného nepřítele rychle rozmnožovali a dnes jsou považováni za škůdce, který znečišťuje vodní zdroje a ničí původní flóru a faunu.
Rok 2019 byl pro Austrálii nejteplejším a nejsušším rokem v historii měření. Země momentálně bojuje proti požárům, které zabily téměř tři desítky lidí a které zasáhly více než 10,3 milionu hektarů porostu. Plamenům podle vědců z univerzity v Sydney patrně padla za oběť až miliarda savců, ptáků a plazů.
