OBRAZEM: „Barbarství v Českém ráji“. Plánovaná silnice z Jičína do Turnova čelí hněvu ekologů

Trosky, Hrubá Skála, Kozákov, Valdštejn a řada dalších českých památek. Mezi těmito ikonami Českého ráje již brzy začne stavba čtyřproudé rychlostní silnice I/35, která propojí Jičín s Turnovem. Plánovaná silnice, která protne CHKO Český ráj má zlepšit tranzitní dopravu mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem. Nová silnice by měla propojit dálnici D10 u Turnova s plánovanou dálnicí D35 na Hradec Králové. Nákladná stavba za 24 miliard korun, která by měla začít mezi lety 2028 až 2033, je však trnem v oku jak některým místním občanům, tak především ekologickým spolkům.

Nová silnice má začínat v Ohrazenicích u Turnova, kde vznikne přestavba mimoúrovňové křižovatky na dálnici D10. Odtud se povede směrem na Valdštejnsko, přičemž součástí prvního úseku mají být dva tunely – Pelešanský (900 metrů) a Přepeřský (150 metrů). Další úsek povede kolem Rovenska pod Troskami a přes Čímyšl až k Úlibicím, kde se napojí na komunikaci směrem na Jičín a dále na plánovanou D35. Celkem čtyři úseky zahrnují estakády, přivaděče k Semilům a více než kilometr podzemních úseků.

Dnešní silnice I/35 mezi Turnovem a Jičínem vede přes 11 obcí. O trase a podobě přeložky, která odvede dopravu mimo zástavbu a zlepší spojení mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem, se diskutuje už čtvrt století. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i ministerstva dopravy je zvolená severní varianta jedinou reálnou. Vychází z územních plánů Libereckého kraje z roku 2011 a má platné stanovisko EIA od ministerstva životního prostředí z roku 2021.

Z technického hlediska jde o klasickou přeložku silnice I. třídy, ve skutečnosti ale parametry odpovídají komunikaci dálničního typu – čtyři pruhy, mimoúrovňové křižovatky, rychlost 110 km/h, krajinné zářezy, tunel, místy i oplocení. Jenže trasa, která by vedla podél ikonických dominant Českého ráje jako je Hrubá Skála, Trosky nebo Kozákov, naráží na tuhý odpor. Kritici tvrdí, že půjde o „dálnici v srdci Českého ráje“ a že projekt přinese víc škody než užitku. Protestují ekologové, místní obce i známé osobnosti kulturní scény.

Kritici tvrdí, že severní trasa přes Rovensko pod Troskami naruší ráz Českého ráje. Navrhují proto změnu v podobě tzv. jižní trasy. Ta by podle nich mohla vést z Jičína přes Mnichovo Hradiště směrem na Mladou Boleslav. To ekologické spolky i aktivisté považují za logičtější, jednodušší i levnější.

To odmítá ministerstvo dopravy. „Jižní trasa není a nikdy nebude náhradou. Propojka přes Mnichovo Hradiště neřeší dopravu mezi Libercem, Turnovem a Jičínem. Silnice je opravdu potřeba. Díky stavbě se přenese neustále se navyšující dopravní zátěž z komunikace I/35 ze středů obcí a naším neméně důležitým cílem je také zajistit obyvatelům ze Semilska a Jičínska díky této nové silnici daleko větší bezpečnost v oblasti dopravy,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Mluvčí iniciativy SOS Český ráj Jan Piňos upozorňuje, že současná intenzita dopravy mezi Turnovem a Jičínem je zhruba sedm tisíc aut denně. „Dálnice se staví na čtyřicet tisíc. Tady žádný takový provoz není – a pokud silnici postavíme, kamiony sem teprve přitáhneme. Stavba dálnice by zničila Český ráj a jeho kouzlo. Řadu přírodních lokalit, biotopů, kde žijí zvlášť chráněné druhy živočichů. Mohl by být problém i s pitnou vodou pro Turnov, protože naše trasa dálnice je plánovaná přes zdroje pitné vody u Turnova,“ uvedl.

Odpor k nové I/35 není ničím novým. Už na počátku tisíciletí vyvolala myšlenka „dálnice skrz ráj“ první petice. Letos se v Sedmihorkách znovu sešli odpůrci projektu ze společnosti SOS Český ráj, aby představili novou výzvu k zastavení prací. Podporu jim vyjádřil například písničkář Vladimír Merta, geolog Václav Cílek, sochař Čestmír Suška nebo bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta Ladislav Miko.

Miko připomněl, že Český ráj byl první chráněnou krajinnou oblastí v Československu a že plánovaná silnice může tuto symboliku zcela rozmělnit. „Jižní varianta je logičtější. Ztráta deseti minut v čase jízdy je zanedbatelná ve srovnání s dopadem na krajinu,“ říká. K němu se přidal i geolog Václav Cílek s tím, že tato silnice nedává smysl.

„Z mého pohledu dálnice Českým rájem nedává smysl. Už to obklíčení poměrně malého Českého ráje dálnicemi není dobré. Společně s Jiřím Adamovičem a Radkem Mikulášem jsme dávali dohromady podklady pro vyhlášení Geoparku Český ráj. To, co je tu světové, to jsou mikroformy, skalní prostředí. Ve srovnání s pískovcovými krajinami světa je Český ráj maličký. Právě proto je zranitelný. Český ráj nese esenci národní krajiny, je to vidět na množství malířů a umělců, kteří tu dodnes působí. Myslím si, že je důležité tu zachovat málo technický ráz do budoucna,“ uvedl.

To potvrdil i šéf Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch. „Český ráj je naší první chráněnou krajinnou oblastí a záměr vést čtyřproudou silnici jejím srdcem pak symbolem postupné eroze dosud účinné ochrany toho nejcennějšího v naší zemi,“ uvedl s tím, že se jedná o symptom nemocné doby a společnosti. „Zhoubná mantra růstu nás svádí k technokratickým a silovým řešením bez respektu k environmentálním, krajinářským a kulturním hodnotám. Tedy bez respektu k vlastnímu domovu,“ prohlásil podle serveru Seznam Zprávy.

"Barbarství v srdci Českého ráje"

V očích kritiků jde o barbarství, které poškodí turistickou atraktivitu a s ní i místní ekonomiku. „Český ráj inspiroval generace umělců, Trosky jsou na oponě Národního divadla. A vznikl tam geopark UNESCO. Silnice svým rozměrem nezapadá do krajiny, je to barbarství,“ zdůraznil Jan Piňos.

To potvrzuje i Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ten vyzval vládu, ministerstvo dopravy, ŘSD i Krajský úřad Libereckého a Královéhradeckého kraje k tomu, aby ještě přehodnotili dosavadní plány. "Skutečně je nutné sevřít západní část Českého ráje „dálnicemi“ úplně ze všech stran? Kvůli zkratce v řádu nižších desítek kilometrů zničit obdivovanou krajinu a ohrozit zdejší přírodu?" uvedl předseda ČSOP Libor Ambrozek v otevřeném dopise.

SOUVISEJÍCÍ: Praha zdražila jízdné jen pro turisty. „Léčí zlomeninu náplastí,“ kritizuje Praha Sobě

Podle ochránců je stavba ohromným zásahem do dosud minimálně narušené krajiny Českého ráje. Dopravní zatížení na silnici I/35 není nijak extrémní s výjimkou nejbližšího okolí velkých měst (Turnov, Jičín), kde se tvoří kolony a dopravní komplikace. "Případná stavba tedy neřeší nějaký aktuální místní problém, spíše má potenciál ho vytvořit, neboť logicky přivede do oblasti mnohem více aut včetně tranzitní dopravy. Český ráj by však měl primárně sloužit rekreaci a pozorování (poznávání) přírody, ne tranzitní dopravě," píše se v dopise.

Projekt má ovšem silné zastání na úrovni krajů i státu. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové za Liberecký kraj), který byl ještě před lety skeptický, dnes patří k hlavním obhájcům. „Jižní trasa je delší o 20 kilometrů, nikdo po ní jezdit nebude. Silnice je potřeba, aby odvedla dopravu ze středů obcí,“ domnívá se.

Podle něj obyvatelé Libereckého kraje novou silnici mezi Turnovem a Jičínem potřebují. „Řeší totiž hned několik problémů. Jak obchvat Turnova a všech obcí, kudy prochází současná silnice, tak i napojení Semil, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou na Turnov, zbytek našeho kraje i celé České republiky,“ prohlásil Půta. „Vůbec nezpochybňuji právo občanů ptát se a chtít od investora stavby vysvětlení. Zároveň ale stát musí mít možnost klíčové železnice a silnice připravovat a stavět.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: OBRAZEM: Nový most přes Vltavu. Klíčová dominanta Pražského okruhu bude stát 2 miliardy

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl připomněl, že lidé měli během posuzování vlivů stavby na životní prostředí možnost se vyjádřit a řada z nich taky tak učinila. „Stavba nové přeložky silnice I/35 se nenachází ani neprochází CHKO Český ráj, toho se dotýká pouze okrajově na svém začátku. Snahou při návrhu trasy rovněž bylo a stále je minimalizovat vlivy na krajinný ráz a pohledové osy. V tomto ohledu budeme řešit i dokumentaci pro povolení stavby, která se začíná projektovat,“ prohlásil.

Jisté je zatím jen to, že pokud vláda projekt prosadí, promění se západní část Českého ráje k nepoznání. Spor tak není jen o dopravu, ale o samotnou definici toho, co má být v české krajině chráněno – a co je stát ochoten obětovat kvůli tranzitní dopravě.