Mejdan na východě EU skončil. Češi nechodí do hospod, Maďarům zdražilo jídlo
Se štědrou státní pomocí je v některých zemích na východním křídle EU konec. Minulostí se také stala doba, kdy se příjmy zaměstnanců zvyšovaly až dvouciferným tempem. Takovým způsobem teď roste inflace, náklady na potraviny se zvyšují o 15 až 22 procent, prudce stoupají náklady na energie. Vzhledem k tomu, že domácnosti snižují spotřebu, mění ekonomové odhady růstu HDP a hrozí celoevropská recese. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters.
Lidé na východě EU si začali utahovat opasky. Poláci omezili cestování a berou si kratší dovolené. Češi šetří na útratách v restauracích, někteří si hledají druhou práci. V Maďarsku jen jídlo zdražilo jídlo meziročně 22,1 procent a lidé omezili nákupy potravin. Devalvace forintu navíc tlačí nahoru ceny zboží z dovozu.
Celkově růst maďarského maloobchodu v červnu meziročně zpomalil o 4,5 procenta, zatímco v květnu ještě činil 10,9 procenta. Výdaje domácností za elektroniku a nábytek poklesly o 4.3 procenta. Podle analytiků to dokládá, že pohasíná efekt velkých daňových a jiných úlev, které schválila před dubnovými volbami vláda premiéra Viktora Orbána.
Také růst polských maloobchodních tržeb v červnu meziročně zpomalil na 3,2 procenta z květnových 8,2 procenta. Český maloobchod se rovnou ocitl v útlumu, tržby meziročně klesly o 6,0 procent po květnovém poklesu o 6,6 procenta.
„Domácnosti zareagovaly na rostoucí životní náklady smysluplným způsobem a spotřeba věcí začala zpomalovat,“ řekl Peter Virovacz, analytik ING v Budapešti.
Podle pátečního průzkumu maďarské národní banky očekávají komerční banky ve druhém pololetí pokles poptávky po úvěrech a zpřísnění úvěrových podmínek.
Zdá se, že zpomalení domácí poptávky, rostoucí úrokové sazby, škrty ve vládních výdajích a rostoucí náklady firem utlumí ve druhé polovině roku hospodářský růst ve střední Evropě a v roce 2023 jej výrazně zpomalí.
„Zdravá“ recese v Česku
Maďarská centrální banka stále počítá s 2,0-3,0% růstem pro rok 2023 a nové prognózy zveřejní v září.
Podle vládních projekcí se očekává, že polská ekonomika letos poroste o 3,8 % a v roce 2023 o 3,2 %.
Česká centrální banka ve čtvrtek zastavila zvyšování úvěrových sazeb a předpovídá recesi na přelomu roku. Pokles ekonomiky by měl činit 0,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a v prvním čtvrtletí roku 2023 by se měl snížit o jedno procento.
„Náš základní scénář počítá s mírnou recesí – technickou recesí – dvě čtvrtletí za sebou se budeme potýkat s poklesem ekonomiky… To by byla zdravá recese, která také umožní snížit inflaci,“ řekl guvernér Aleš Michl.
V Polsku je ještě recese daleko a země se těšila na letní turistický boom. Podle cestovatelského webu Noclegi.pl už ale Poláci začali šetřit na dovolených. „Vidíme, že to, co charakterizuje letošní sezónu, je zkrácení výletů v průměru o jeden den a odkládání rezervace na poslední chvíli,“ řekla Natalia Jaworská, expertka z Noclegi.pl. Poláci také začali šetřit na jídle.
Údaje z různých restauračních platebních služeb, jako je Sodexo, ukazují klesající útraty i v České republice. Červnový průzkum agentury STEM zjistil, že 80 % českých domácností omezuje nákupy kvůli rychle rostoucím účtům za energie.
Podle měsíčního průzkumu statistického úřadu dosáhla důvěra českých spotřebitelů v červenci nového minima. Šetření maďarského think-tanku GKI ukázalo, že maďarský index spotřebitelské důvěry v červenci klesl na nejnižší úroveň od dubna 2020, kdy země čelila první vlně covidu-19.
