Po covidu může děti ze škol vyhnat i nedostatek plynu. Stát zůstává v klidu

Hrozba nedostatku plynu v důsledku ruské agrese na Ukrajině se nevyhýbá v případě krajní situace ani školám. Děti utrpěly následkem covidových restrikcí měsíční výpadky výuky a další zavírání škol by znamenalo další dopady do ekonomiky i jejich života v příštích letech. Například v Německu tak už zaznívají apely, aby se případné výpadky co možná nejméně dotkly výuky. V Česku zatím ministerstvo školství zůstává optimistické, v případě krize má pak postačit zkušenost z covidu.

Obavy ze zastavení dodávek ruského plynu přetrvávají kvůli geopolitickému napětí. Hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do EU je plynovod Nord Stream 1. Dodávky plynu tímto potrubím se ve čtvrtek zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem desetidenní údržby zařízení. Zatím se tak nenaplnily obavy, že plyn po údržbě nebude proudit.

Pokud by došlo na krizovou situaci a bylo by nutné výrazně omezovat dodávky plynu, platí vyhláška o stavu nouze v plynárenství, která určuje deset odběrových stupňů, podle nichž se případně dodávky regulují. V kritickém případě by pak došlo až na vyšší stupně, mezi kterými by se situace mohla dotknout i zavírání škol.

V Německu z obav před možnou plynovou krizí začínají přípravy na výrazné šetření a Němci slyší, že si budou muset zvyknout na tvrdší životní styl. V rámci debat o úsporách se tak nechala německá ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová slyšet, že se stát musí poučit z pandemie a snažit se ze všech sil, aby se případná krize nedotkla výuky.

České ministerstvo školství však zůstává v současné situaci zatím klidné. Podle mluvčí Lubomíry Černé by zkrátka v takovém případě využilo stejného postupu jako v případě pandemie, tedy poslalo by děti na distanční výuku. „Ministerstvo školství nemusí řešit ,krizové‘ situace jednotlivě, uvedené má vyřešeno systémově novelou školského zákona, která umožňuje už od roku 2020 v odůvodněných případech přechod na distanční výuku,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí resortu. Podle ní pak nejsou ani žádné signály, že by se zřizovatelé škol chystali na vytápění či jiných energiích šetřit tak, aby to vedlo k jakémukoliv omezení školní výuky.

Rusko může ještě zkomplikovat situaci

Pokud nedojde na nejčernější scénáře, tedy téměř úplné zastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1, zůstávají optimističtí i odborníci. Podle energetického analytika Jiřího Gavora tak i díky současné obnově dodávek pravděpodobně nehrozí nedostatek plynu na podzim, Česko totiž dostalo další čas na plnění zásobníků. Mohlo by k němu však stále dojít ke konci topné sezóny.

„Ovšem za předpokladu, že by ty dodávky ruského plynu byly opravdu zastaveny v dohledné době. Samozřejmě nemůžeme vyloučit scénář, že se stane něco na Ukrajině, přijde politické rozhodnutí a dodávky budou zastaveny za 14 dní. To by ta situace byla opravdu smutná. Ale i tak na obyvatelstvo a na tady tu základní infrastrukturu, jako jsou školy, školky, domovy pro seniory, by topná sezóna měla být zajištěna,“ řekl Gavor deníku Echo24.

Podle odhadů odborníků z poradenské firmy EGÚ Brno nebude muset Česko zřejmě snížit svou spotřebu plynu o více než 30 %. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent. Optimistický scénář počítá s tím, že dovoz plynu oproti situaci před odstávkou plynovou Nord Stream 1 naopak vzroste a meziročně bude nižší o necelou čtvrtinu. Poté by ČR s využitím plynu z LNG terminálu nemusela svou spotřebu snižovat vůbec. Druhý optimistický scénář počítá s plným provozem plynovou Nord Stream, jeví se ale jako nepravděpodobný.

Pesimistický scénář odborníků z EGÚ Brno počítá s poklesem dodávek plynovodem Nord Stream 1 o 91 procent. Česko by v tomto případě muselo spotřebu plynu snížit o 61 procent. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů. „Pokud se podle nejhoršího scénáře zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat spotřebu plynu. V opačném případě dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen,“ řekl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Rusko podle něj ale nebude chtít dodávky plynu zcela zastavit, přišlo by tím totiž o mocnou zbraň.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v úterý uvedl, že zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března, dodal. Nejpesimističtější scénáře už nejsou na stole ani podle premiéra Petra Fialy (ODS), požádal však občany i firmy, aby pokračovali v úsporném chování.