Týdeník Echo: Bezradnost české vlády, křehčí společnost a (ne)podobnost Trumpa a Bidena

Výrazný titulek Bezradnost na obálce nového čísla Týdeníku Echo s fotografií tváře s rouškou na pozadí Hradčan je výmluvnou zprávou o tom, čemu je v časopise věnována hlavní pozornost.

Editorial Lenky Zlámalové a úvodní článek Daniela Kaisera se věnují aktuální pandemické situaci v České republice a chaotickým krokům Babišova kabinetu ve snaze čelit narůstajícímu počtu nakažených a hospitalizovaných. Esejem na téma koronavirus přispěl biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Dopadům pandemie na duševní zdraví člověka se věnuje Salon Týdeníku Echo, kulatý stůl, tentokrát virtuální, k němuž Ondřej Štindl pozval psycholožku, psychologa a psychiatra. Daniel Kaiser předkládá analýzu azylové politiky Evropské unie pod lapidárním titulkem Uprchlické kvóty se nám vracejí oknem.

Prezidentským volbám v USA a dvěma alternativám po nich, trumpovské a bidenovské, se věnuje Ondřej Šmigol v rozhovoru se zkušeným americkým diplomatem Kurtem Volkerem. Pařížské výstavy u nás dosud ne zcela známého představitele českého art brut Zdeňka Koška (1949–2015) si všímá Jiří Peňás a představuje nám život a dílo tohoto osobitého umělce. Ctitelé knih Oty Pavla nepřehlédnou Peňásovu recenzi polské monografie, která přináší nové a překvapivé informace o tomto spisovateli. Velká příloha Auto informuje o prodávaných i ohlášených novinkách automobilového průmyslu. A to pořád ještě není všechno.

„Fakt, že ministerstvo zdravotnictví doslova na poslední chvíli vyjednává s lázněmi o ubytování ‚zdravých‘ pacientů; fakt, že premiér o víkendu pod bezprostředním dojmem z čísel freneticky začne obvolávat soukromý sektor, aby mu půjčil 500 telefonních operátorů, kteří pomohou trasovat hygienikům; historka s centrálním dispečinkem, jehož se předtím Rakušanův kolega Martin Půta z Liberce marně domáhal od jara – to všechno prozrazuje něco hodně nelichotivého o manažerských dovednostech Andreje Babiše. Lockdown, jímž nakonec začal vyhrožovat, je karanténa a karanténa je středověk. V roce 2020 snad máme na víc,“ míní Daniel Kaiser.

Klinická psycholožka Lenka Zajícová říká v Salonu: „O smrti příliš nemluvíme, nepřemýšlíme, je to nepohodlné téma, a najednou jsme tím tématem zaplaveni ze všech stran, s pandemií se objevilo něco, co pod kontrolou nemáme a o čem toho ani moc nevíme. Nerozumějí tomu ani naši vědci a lékaři. A postupuje to rychle a trvá to v čase, jak zjišťujeme v té současné fázi pandemie – to jsou všechno zúskostňující faktory. Z vlastní zkušenosti samozřejmě nevím, jak podobné věci probíhaly dřív. Ale může to být tak, že jako společnost nejsme zvyklí být v situaci, kterou nejde moc ovlivnit. Těžko se nám ta absence kontroly přijímá a to může vést k úzkostem a depresím, v tomhle smyslu se opravdu společnost může zdát křehčí než dřív.“

Jaký by byl postoj USA k NATO, kdyby se prezidentem stal Joe Biden? ptá se Ondřej Šmigol amerického diplomata Kurta Volkera. Ten má jasno: „Biden se také nevzdá tlaku na dosažení dvou procent HDP na obranu. Ale jeho tón bude velmi jiný. Spíš by se snažil zvýraznit spolupráci se spojenci než je ždímat. Ale myslím, že politika zůstane z velké části stejná. Také si nemyslím, že Biden zvrátí Trumpovo stahování jednotek z Německa, vlastně to byl Obama, kdo s tím začal, Trump v tom jen pokračoval. Taktéž si nemyslím, že zvrátí rozmístění jednotek do Polska a baltských států. Takže by to pod Bidenem byla stejná politika s jiným tónem.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.