Nespokojená Evropa protestuje, poslušná Asie má covidu minimum

Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšly do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.

Jedno z demonstrací proti české vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a jejím opatřením se odehrálo minulou středu na státní svátek na Klárově a posléze na náměstí Republiky. Pořadatel Jiří Černohorský na ní kritizoval kritizoval politiky a epidemii koronaviru označil za „mediální šílenství, kterým nás chtějí ovládat“. Vládní opatření pak kritizoval jako omezování ústavou daných svobod. Až na dva lidi, kteří se dopustili přestupku, a na skupinu 150 lidí, kteří se neohlášeně sešla na Letenské pláni, proběhl protest v klidu.

Znatelně bouřlivější potyčky proběhly 18. října na Staroměstském náměstí. Část demonstrantů, kteří se sešli na protest proti vládním opatřením, se po oficiálním konci akce střetla s policií. Vzduchem létaly lahve, kameny, odpadkové koše i petardy. Policie celkem zadržela 144 lidí. Stejně jako na podobných demonstracích, ani zde neměla řada lidí nasazené roušky a počet protestujících překročil povolený limit – na místě se sešlo zhruba 2000 osob včetně fotbalových fanoušků, vládní opatření dovolovala 500.

Pouhý den před střety na Staroměstském náměstí se několik stovek lidí sešlo před slovenským úřadem vlády v Bratislavě, rovněž na protest proti koronavirovým opatřením. Mezi nimi se nacházeli především fotbaloví fanoušci a příznivci strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko vedené Marianem Kotlebou. I zde proti nim zakročili policisté. Podobný scénář zasáhl i Polsko. V souvislosti s protesty proti novým opatřením z konce října varšavská policie zadržela skoro 300 lidí. Na demonstrace jich přišly tisíce.

Demonstracím se nevyhnuly ani další evropské státy. Španělsko patří v Evropě k zemím, které výrazně zasáhla pandemie koronaviru, v reakci na situaci země prodloužila o půl roku nouzový stav a zavedla další tvrdá opatření jako zákaz nočního vycházení. Španělé tento víkend vyšli do ulic hned několikrát, přičemž v Madridu a Barceloně došlo k násilným potyčkám s policisty.

Minulé úterý podobné nepokoje zažila silně zasažená Itálie, která nově uzavřela kina, posilovny a další zařízení. Bary a restaurace nechává otevřené do šesté hodiny večerní, v některých regionech už nyní platí noční zákaz vycházení a jsou v nich zavřené i školy. Další vrstva opatření vyhnala do ulic stovky odpůrců, které se v Římě střetly s policií, nejméně deset demonstrantů skončilo v poutech. Protesty doprovázelo ničení aut a zapalování popelnic.

Připravený Tchaj-wan, čistotné Japonsko i přísný Vietnam

Zatímco se na jaře považovala Asie za koronavirovou hrozbu, nyní se situace změnila. Ačkoliv asijské země nadále hlásí nové případy nakažených, zatím neprožívá druhou vlnu pandemie jako Evropa. V některých státech nadále platí epidemiologická opatření, jinde se tamější vlády spoléhají aspoň na důrazná doporučení, jak se chovat během pandemie. Protestů proti koronavirovým nařízením ale Asie zažívá minimum a neměla s nimi problémy ani během první vlny na jaře, kdy byla situace mnohem vyhrocenější.

Tchaj-wan již přes 200 dní nezaznamenal žádný přenos koronaviru na svém území, poslední domácí případ infekce byl evidován 12. dubna. Ostrovní stát je všeobecně oceňován za to, jak dokázal postup nákazy na svém území díky včasným a účinným preventivním opatřením potlačit, a to i přesto, že leží v těsné blízkosti Číny. Všichni, kteří přišli ze zahraničí, museli do dvoutýdenní karantény, přičemž polohu osoby hlídal mobilní telefon. Se sledováním přístroje museli lidé souhlasit před vstupem do země.

Nejen tento krok, ale také přítomnost velkého počtu policejních kamer sehrál důležitou roli v úspěšném vytrasování nakažených. Proti sledování telefonů se kupodivu neuspořádal žádný masovější protest, což si experti vysvětlují velkou důvěrou v úřady. Tchaj-wan je také jedna ze zemí, která má zkušenost s epidemií SARS, tudíž byla na podobné scénáře náležitě připravena. Tchajwanské středisko pro kontrolu nemocí při oznámení rekordního období bez přenosu nákazy v zemi poděkovalo veřejnosti za roli, kterou sehrála, a vyzvalo občany, aby nadále nosili roušky a často si myli ruce.

V Japonsku se od začátku pandemie nakazilo přes 102 tisíc lidí, s covidem-19 tam zemřelo necelých 1800 nemocných. Pro zemi se 126 miliony obyvatel jde o relativně nízký údaj. I čísla úmrtí jsou dle mnohých překvapivá už kvůli výrazně zastoupené stárnoucí populaci, která se řadí do rizikové skupiny. Odborníci na druhou stranu argumentují, že Japoncům zřejmě pomohla i nízká míra obezity, která hraje v případě onemocnění koronavirem velkou roli.

Oproti jiným Japonsko nepřistoupilo k tvrdým opatřením naopak kvůli nyní již odložené olympiádě zareagovala relativně pozdě. Vláda premiéra Šinzóa Abeho důrazně doporučovala lidem nevycházet ven. Školy a majitele podniků poprosila, aby dočasně zavřeli či aspoň zkrátili provozní dobu. Stejně tak požádala o nošení roušek, přestože Japonci patří k národům, které je nosí už dlouhodobě.

V praxi nemohla nic z výše uvedeného ale vymáhat ani pokutovat. Přesto valná většina Japonců poslechla a řídila se pokyny orgánů. „Bylo to velmi překvapivé. Japonci vyhověli navzdory nedostatku drakonických opatření, mělo to efekt opravdového lockdownu,“ okomentoval pro BBC situaci bývalý vládní poradce a profesor Kendži Šibuja z londýnské Kings College. Sociologové si chování vysvětlují kolektivistickou mentalitou obyvatel, kteří dávají přednost skupinové harmonii před individuálními potřebami. Výjimkou ovšem bylo období kvetoucích sakur, kdy byly parky plné piknikujících Japonců.

Největší a poměrně ostrou kritiku schytávala vláda především za přísné uzavření japonských hranic – do země stále nemohou přicestovat zahraniční turisté, několik měsíců to platilo i pro držitele některých pracovních či studentských víz, a ti, kteří už v Japonsku byli, nemohli vycestovat ven bez toho, aniž by o víza přišli. Omezení platila i pro lidi s trvalým bydlištěm v Japonsku, ale bez japonského občanství, což ztížilo především situaci ve smíšených rodinách. K velkým demonstracím ale nedošlo.

Vietnam, který má přes 90 milionů obyvatel, od začátku pandemie zaznamenal 1200 případů koronavirové infekce a 35 úmrtí. vysloužil mezinárodní uznání za to, že se mu díky pečlivému dohledávání kontaktních osob a uplatňování tvrdých karanténních opatření zpočátku efektivně dařilo šíření koronaviru bránit. Na konci července se ale v zemi objevily stovky nových případů. Proti restrikcím nepanoval téměř žádný odpor nejen kvůli strachu z čínského viru, ale také poměrně represivnímu komunistickému režimu.