Senzační objev v Egyptě. Vykopali neporušený starověký sarkofág z černé žuly
Záhada kamenného hrobu
Egyptským archeologům se povedl senzační objev. Během vykopávek ve městě Alexandrie na severním pobřeží Egypta narazili na dosud neporušený sarkofág z černé žuly. Jedná se o dosud největší posmrtnou schránu, jaká kdy byla v této oblasti objevena. Podle prvních ohledání nález pochází z období vlády Ptolemaiovců. Kdo je v kamenné rakvi pohřben zatím není známo.
Je 1,85 metrů vysoký, 2,65 metrů dlouhý a 1,65 metrů široký. Starověký sarkofág, nalezený v alexandrijské čtvrti Sidi Gaber, je co do rozměrů patrně vůbec největší, jaký kdy byl v metropoli objeven. Archeologové poukazují i na jiný velmi důležitý aspekt, a to, že sarkofág byl nalezen neporušený. Pod pětimetrovou vrstvou půdy tak tento masivní artefakt s neznámým obsahem pod povšimnutí spočíval přes 2000 let.
K objevu došlo během preventivního výkopu, který na soukromém pozemku provedli archeologové z Nejvyšší rady pro památky Egypta. Alexandrie je bohatým nalezištěm památek především z období starověku a místní úřady tak mají právo před započetím stavebních prací provádět vlastní průzkumy. Archeologům se tentokrát zadařilo, majitel pozemku však bude muset plánovanou stavbu domu odložit.
Vedle sarkofágu výzkumníci nalezli i dobovou bustu muže ze sádrovce. Ačkoliv předpokládají, že se jedná o bustu nebožtíka ve schráně, k určení jeho identity jim zatím nepomohla. Je totiž značně poškozená. Podle odborných odhadů však může jít o Makedonce, či Řeka z vyšší společenské vrstvy.
Ptolemaiovci vládli egyptské říši od roku 323 př. n. l., kdy ji po smrti Alexandra Makedonského zdědil jeden z jeho generálů, Ptolemaios I. Sotér. U moci vydrželi téměř tři staletí. Jejich moc nad Egyptem roku 30 př. n. l. zlomil až římský císař Octavianus, který v bitvě u Actia porazil egyptské vojsko vedené jeho sokem Marcem Antoniem a Kleopatrou.