Pokus zažalovat Zemana. Ústavní právníci dávají STAN minimální šanci
Žaloba za velezradu
NOVÉ
Jan Zatorsky
Senátoři Starostů a nezávislých (STAN) zvažují žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro vlastizradu v souvislosti s jeho výroky o novičoku. Podle ústavních právníků Jana Kysely a Marka Antoše je ale jejich šance na úspěch velmi malá. Žaloba pravděpodobně ani nedoputuje k Ústavnímu soudu. Žalobě čelil i Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to kvůli amnestii. Tehdy ale platila jiná právní úprava.
Senátoři z klubu STAN se rozhodli po prezidentově výroku o novičoku, že prověří možnost podání žaloby. „Předložíme podklady ústavním právníkům a povedeme dialog, zda ústavní žaloba nalezne oporu v tom materiálu. Protože ústava nepočítá s tím, že se takto bude prezident chovat,“ řekl pro Echo24 senátor Jiří Šesták.
Pokud se senátorům povede sepsat žalobu, je velmi nepravděpodobné, že se dostane až k Ústavnímu soudu. „Senátoři budou potřebovat sedmadvacet hlasů. To je minimální počet k tomu, aby ten návrh mohl být podán, ten je poté i hotovou žalobou. Během projednávání v Senátu se do textu žaloby už nijak nezasahuje. V zásadě je to předznamenání toho výsledného usnesení,“ řekl pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.
Poté přichází fáze, kdy je zapotřebí získat souhlas tří pětin přítomných senátorů. „Pak je třeba druhého kroku a to je vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny. Tam potřebujete 120 hlasů, tedy tři pětiny všech. Ve chvíli, kdy by ty dvě většiny byly perfektní, tak je možné to podat k Ústavnímu soudu,“ řekl Jan Kysela.
Zároveň se Kysela nedomnívá, že by návrh vůbec mohl dorazit na stůl k Ústavnímu soudu. „Nemyslím si, že to bude úspěšné, protože se nedomnívám, že to k Ústavnímu soudu doputuje,“ řekl Jan Kysela. Dodal, že největší překážka čeká návrh v dolní komoře parlamentu.
Amnestie Václava Klause
Současná situace je však odlišná než ta, ve které se ocitl Václav Klaus na konci svého mandátu před pěti lety. V té době nemusel senátorský návrh do dolní komory parlamentu. „To byl předchozí ústavní stav. Když se měnila ústava v tom směru, že byla zavedena přímá volba prezidenta, tak se to změnilo. To nabylo účinnosti, když Václav Klaus odcházel z úřadu, tedy 8. března 2013. Takže ta žaloba proti Klausovi byl jenom Senát a prostá většina. Teď to jsou obě komory, tedy kvalifikovaná žaloba,“ řekl Jan Kysela.
S názorem Jana Kysely souhlasí i další ústavní právník Marek Antoš. „Jsou dvě roviny. Jedna rovina je, zda návrh může být úspěšný politicky. Tedy jestli má šanci na to, aby mohl být podán. Ta druhá je, zda návrh může být úspěšný u Ústavního soudu. Pokud jde o první rovinu tak je to velice nepravděpodobné, protože se na tom musí shodnout tři pětiny senátorů a tři pětiny všech poslanců, což je extrémně přísná podmínka. Je velmi nepravděpodobné, že by se to stalo,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš.
Žaloby v roce 2013 se tehdy domáhal Senát, protože se domníval, že Václav Klaus se amnestií dopustil velezrady. Rozhodnutí z 1. ledna 2013 zasáhlo 111 tisíc lidí, 20 tisícům Klaus odpustil nepodmíněné trestné činy a 6471 lidí opustilo věznice. Vězeňská služba tím ušetřila 180 milionů korun.
Po podání žaloby se amnestií přestal zabývat Ústavní soud. Důvodem zastavení řízení bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
Návrh podpořili lidovci
Podle senátora Jiřího Šestáka má však návrh podporu v horní komoře parlamentu. „Podpořil to klub KDU-ČSL a myslím si, že to rezonuje i v jiných klubech. Tu míru zatím neznáme, protože ještě není hotový materiál. Poté se k tomu vyjádří ostatní kluby,“ řekl senátor Jiří Šesták.
Marek Antoš se však domnívá, že návrh nebude dostatečně silný. „Aby mohla být spáchána velezrada, tak musí být jeho jednání proti svrchovanosti České republiky. Tedy i proti jejímu demokratickému řádu. Nevím, zda senátoři mají důkazy o tom, že by k tomu docházelo. Z toho co je mi známo se to jeví, jako nepravděpodobné. Takže ani z hlediska toho, že by to mohlo být podáno, tak ani z hlediska právního základu. Nevypadá to jako silný návrh,“ řekl Marek Antoš.
Senátní klub STAN má 12 členů. Spolu s lidovci a nezávislými, kteří mají 16 členů, by měli potřebných 28 senátorů. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je však třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory.
VelezradaÚstava ČR říká, že nelze prezidenta zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu. Od 8. března 2013 lze stíhat také pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.
Podle novely Ústavy platné od 8. března se velezradou rozumí „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
Ústavní žalobu na prezidenta může podat Senát, který k tomu od 8. března 2013 potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. O žalobě jedná Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže.
