Rakoušané jsou tři měsíce po volbách stále bez řádné vlády. Jednání Kurze se Zelenými ve finále
Rakousko po volbách
NOVÉ
2
Od voleb v Rakousku již uběhly tři měsíce, jižní sousedé České republiky však stále mají úřednickou vládu nezávislé kancléřky Brigitte Bierleinové. Nadcházející třiatřicetiletý kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) ale oznámil, že jednání se stranou Zelených o budoucí koaliční spolupráci míří do finále. Nová rakouská vláda by se měla podle Kurze ujmout vlády ve druhém lednovém týdnu. Lidovci se Zelenými stále ladí programové prohlášení, při jednáních musejí totiž překonat řadu sporných bodů.
„Chci být hotov na začátku ledna,“ řekl Kurz v rozhovoru s Kronen Zeitung. Podle deníku Kurier chce Kurz veřejnosti představit koaliční dohodu mezi 7. a 11. lednem.
Rakouští lidovci, kteří výrazně zvítězili v zářijových předčasných volbách již neplánují pokračovat v koalici se Svobodnými (FPÖ), kvůli jejichž aféře s názvem Ibiza, v níž figuroval tehdejší předseda Strache, se Sebastian Kurz rozhodl podat v květnu demisi.
Od té doby vládne Rakušanům úřednická vláda, jejíž funkční období se stále natahuje. V jejím čele stojí sedmdesátiletá právnička Brigitte Bierleinová, donedávna předsedkyně Ústavního soudu.
Foto: Shutterstock
Nyní se však jednání o nové vládě blíží do finále. Sebastian Kurz mohl vládnout buď se sociálními demokraty (SPÖ), nebo Zelenými. Voliči ÖVP, ale ani SPÖ o tuto koalici příliš nestáli. Socialisté a liberálové ze strany NEOS nakonec s Kurzem odmítli jednat, proto se lidovci začali domlouvat se Zelenými, s nimiž už dříve vládli. Start nové vlády ale zpomalují některé programové rozepře mezi konzervativními lidovci a levicovými Zelenými.
Pravicová FPÖ sice nyní vidí svou budoucnost v opozici, už ale také naznačila, že je připravena k rozhovorům, pokud ztroskotají koaliční jednání ostatních stran, což se dosud nestalo.
Zářijové parlamentní volby ovládli Kurzovi lidovci se ziskem 37 % hlasů, druhá SPÖ získala 21 % třetí byla FPÖ se 16 % a čtvrtí Zelení, kteří se při předchozích volbách do Národní rady ani nedostali, překvapili s necelými 14 %. V parlamentu zasedli také liberalisté z NEOS, kteří získali 8 %. I když volební účast dosáhla 75,6 %, byla to druhá nejnižší volební docházka v historii tzv. Druhé republiky.
