Hraboší kalamitu využili čápi. Mířili i do Afriky, ale všimli si našich polí

Obrovská hejna čítající až 200 čápů obsadila v těchto dnech pole na střední Moravě. Důvodem jsou přemnožení hraboši, které čápi chytají při orbě přímo za pluhy. Podle ornitologů tak početná hejna nebyla zaznamenána již několik let, sdělil ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Čeští hraboši přitom zastavili čápy na cestě do Afriky, kam se vydali se svými mláďaty. Zatímco zemědělci je řeší jako obrovský problém, čápi budou díky hrabošům putovat řádně nasyceni.

Obrovská hejna zaznamenali ornitologové na Olomoucku, Přerovsku či Prostějovsku. Největší hejno s 246 čápy bílými bylo pozorováno u obce Kožušany-Tážaly, další nezvykle velké hejno s 202 jedinci se slétlo na pole u Vrbátek na Prostějovsku. „Běžně přitom bývá v hejnu kolem 20 až 30 čápů. Tak velká hejna jsme nezaznamenali opravdu hodně dlouho. Je to kvůli potravě, v hraboších našli vydatný zdroj potravy,“ uvedl Šafránek.

Ornitologové zaznamenali obrovská čapí hejna i na dalších lokalitách. Například u Olomouce čítalo 170 jedinců, v Krčmani na Olomoucku jich v hejnu dopočítali 98 kusů. V hojném počtu se vyskytují i v sousedním Zlínském kraji, například ve Věžkách na Kroměřížsku bylo spatřeno hejno s 80 kusy a v Holešově na Kroměřížsku s 64 jedinci.

Hejna čápů vyzobávající vyorané hraboše se přitom podle ornitologů postupně rozrůstají, jedinci na poli lákají další, kteří přitom letí už ve výškách, kde už nejsou ze země téměř pozorovatelní. „Při cestě do Afriky hledají všechny zdroje potravy. Zdroj tak využijí a nacpou se na cestu, potřebují sílu na další let. Navíc s sebou vedou i mláďata, která učí lovit,“ doplnil Šafránek.

Společně s čápy se na hraboší hostinu po orbě slétávají podle ornitologů v těchto dnech také volavky popelavé, čápi černí, kavky, rackové, káňata lesní, motáci pochopi a poštolky. „Někde dokonce i pustovky, motáci lužní a orli křiklaví,“ doplnil ornitolog.

Přemnožení hrabošů řeší zemědělci zhruba od poloviny července, kdy začaly žně a to především kvůli škodám na plodinách. Odborníci situaci v některých lokalitách, kam patří právě i Olomoucký kraj, označili již dříve za neúnosnou. Za přemnožením hrabošů, který je jedním z nejhojnějších hlodavců v České republice, stojí mírná zima a dostatek potravy. Hraboš polní se podle vědců přemnožuje pravidelně ve dvou- až čtyřletých intervalech.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Má Šmarda nominaci na ministra sám vzdát? Nevrazím ČSSD kudlu do zad, říká