Europarlament navrhl potrestat Maďarsko. To mluví o malicherné pomstě příznivců migrace
Trest pro Maďarsko
AKTUALIZOVÁNO
2
Evropský parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó považuje krok za „malichernou pomstu“ politiků podporujících imigraci vůči Maďarsku. Šéf maďarské diplomacie rovněž řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí EP postavit.
Podle Szijjártóa nebyli do hlasování započítány hlasy europoslanců, kteří se zdrželi, a to výsledek hlasování ovlivnilo. „Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu nebylo nic jiného než malicherná pomsta vůči Maďarsku od politiků podporujících imigraci,“ řekl novinářům Szijjártó po zasedání vlády v Budapešti. „Rozhodnutí bylo uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv,“ dodal. Podle něj v souladu s unijními pravidly by abstence měly být počítány jako hlasy „proti“.
„Je to (rozhodnutí EP) jasný důkaz toho, že politici podporující migraci mají (v EP) masivní většinu. Věděli jsme to, ale dnešek byl důkazem, že politici pro migraci jsou ve většině i v Evropské lidové straně,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie.
Jinak to vidí europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina, jehož vyjádření deník Echo24 získal přímo na místě. „Hlasoval jsem pro. Sleduji Orbánovu domácí politiku, jeho zavádějící protiimigrační a antibruselské kampaně i nové legislativní návrhy. Nelze zavírat oči před legislativou, která je v rozporu s lidskými právy a jde proti zásadám jako jsou právní stát či nezávislost soudnictví,“ uvedl pro Echo24 Štětina s tím, že Orbánův populismus má přímé následky i v zemích, jako je ČR.
Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin hlasujících poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. V rozpravě ale Orbán čelil výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států – a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.
Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.
Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.
Migrační krize
Maďarsko razí přísnou protiimigrační politiku. V době masové migrační vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot a u hranic zřídilo tranzitní zóny a záchytná centra. Viktor Orbán se zasazuje o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka.
Balíček zákonů „Stop Soros“
Letos v červnu maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava je označovaná jako Stop Soros podle amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. Viktor Orbán ho viní z využívání neziskových organizací k podpoře masové migrace do Evropy. Balíček umožní například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl a uvaluje na ně zvláštní 25procentní daň.
Zákony o vysokých školách
Jedním z cílů nových zákonů se staly vysoké školy, mezi nimi i Středoevrospká univerzita (CEU), kterou založil George Soros. Evropská komise se na konci loňského roku rozhodla kvůli tomu hnát Maďarsko před Soudní dvůr EU. Podle EK nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí, a proto musí být opět uvedeny do souladu s právními předpisy EU. Zákon v nynější podobě je podle komise mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání.
Vládní kontrola médií
Během Orbánovy vlády se také značně změnila situace v maďarských médiích. Řada publikací, stejně jako rozhlasových a televizních stanic, se dostala pod kontrolu lidí z okruhu premiéra Viktora Orbána a vládnoucí strany Fidesz. Největší pozornost vzbudil konec největšího levicového deníku Népszabadság v roce 2016. Novináři listu označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za „puč“, řízený z pozadí vládou Viktora Orbána. Uvedli, že list přinášel zprávy o podezřeních na korupci mezi vysokými činiteli vlády a centrální banky.
Nedostatky v maďarské ústavě
Před lety se Maďarsko dostalo do sporu s EU také kvůli kvůli dodatkům v maďarské ústavě. Mezi sporné ústavní články patřily například pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který mohl kontrolovat a přesouvat případy, a klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Maďarsko nakonec od některých dodatků ustoupilo.
