Schillerová přiznala barvu: plánuje schodek 500 miliard. Analytici to kritizují

Ministerstvo financí navrhlo zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun ze schválených 320 miliard korun, sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo. Návrh, který dnes schválila vláda, počítá nově se zrušením superhrubé mzdy a snížením zdanění, které platí od počátku letoška. Ekonomové oslovení ČTK půlbilionový schodek považují za neopodstatněný.

„Novela reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva,“ uvedlo MF.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové se tak přijetí daňového balíčku na konci loňského roku ukazuje v souvislosti se zvýšením schodku rozpočtu ještě více nezodpovědné, než se jevilo koncem loňského roku, kdy byla změna přijata. „Konsolidace veřejných financí je tak nyní ještě více v nedohlednu. Ratingové agentury, které v posledních týdnech potvrdily stávající rating i výhled ČR, se přitom shodovaly na tom, že pro budoucí ratingovou trajektorii ČR je klíčové snížení rozpočtových deficitů a pokles, nebo alespoň stabilizace dluhu v dalších letech,“ uvedla Zamrazilová. Dodala, že zvýšení schodku povede k růstu veřejného dluhu zhruba na 46 procent HDP, přičemž ještě v lednu ministerstvo financí počítalo s 43,3 procenta HDP.

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu rozpočtu navrhne ministryně schválit ve stavu legislativní nouze.

Změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, snížení zdanění, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun a změně rozpočtového určení daní povedou podle dnešních informací ministerstva financí k poklesu příjmu rozpočtu o 89,5 miliardy korun. Příjmy také negativně ovlivní výplata nového kompenzačního bonusu, která přijde státní rozpočet v únoru a březnu podle ministerstva na 18 miliard korun.

Podle analytiků je schodek neopodstatněný

„Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy,“ uvedl analytik Petr Bartoň z Natlandu. Podle něj tak nezbývá než doufat, že ministerstvo schodek nakonec nevyčerpá, jako jej nevyčerpalo v roce loňském. „Ten však nebyl volební, letos může být takovýto neodůvodnitelný schodek příliš lákavým pokušením,“ dodal.

Bartoň v této souvislosti v nadsázce poznamenal, že za této situace je prostor pro alespoň jednu státní úsporu, a to zrušit makroekonomické predikce ministerstva, protože se zjevně nijak neodrážejí v jeho plánech.

„Jde o číslo, které trh patrně překvapí, jelikož původní schodek ve výši 320 miliard korun po zohlednění daňového balíčku naznačoval, že by se letošní návrh deficitu mohl pohybovat kolem 400 miliard korun,“ uvedl k výši schodku hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vyšší hodnota tak podle něj nasvědčuje tomu, že se rozpočet vytváří opět s relativně vysokou rezervou pro případ nečekaného vývoje epidemické situace.

„Návrh na zvýšení schodku na 500 miliard považuji za naprosto neadekvátní. Zvýšení schodku není podložené změnou makroekonomických předpokladů, které vycházejí z čerstvé predikce MF, kterou označil Výbor pro rozpočtové prognózy za realistickou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj tak ministerstvo financí žádá Poslaneckou sněmovnu o bianco šek na 100 miliard korun. „Jsem zvědavý, které strany ve Sněmovně na tento návrh kývnou při vědomí, že znamená zadlužení každého občana této země v letošním roce dalšími 10.000 korunami nad rámec již uvažovaných 40.000 korun,“ dodal.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že vláda již na konci loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale až 450 miliard korun. „To, že nyní sumu ‚zaokrouhluje‘ na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž polštář. Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový, jde spíše jen o jeho nyní nejvyšší myslitelnou maximální horní mez,“ uvedl. Schodek tak nakonec odhaduje na 420 až 450 miliard korun. „To ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii,“ dodal.