Divadlo, náckové, anarchisti a svoboda slova

Takže hned na začátek naférovku: Slušní lidé jsou Sládkovci 2.0. Prostě parta nácků, kteří to zkoušej´ hrát i v 21.století. Ale bacha, hrajou to chytře: “Slušní lidé” jsou z marketingovýho hlediska skvělej název hnutí, protože kdo z nás nemá rád slušný lidi? A navíc, při své akci nebyli nijak násilní, jenom “okupovali” divadelní představení. 

A teď to do nich pere hlava nehlava kromě jiných i parta zasloužilejch umělců a vysloužilejch politiků. A přidávaj´ jim na věhlasu. Což je H2O na jejich “slušnolidský” mlýn.  Tak si to zopakujme: svoboda slova znamená, že kdokoli může veřejně hlásit názory, které zastává. I když s tím zrovna nesouhlasí. A i když je to divadelní představení.

Když mu v tom někdo fyzicky brání, je to potlačování svobody slova. Prostě jít proti názorům silou je špatně. Osobně jsem pro totální uměleckou svobodu. Nedokážu si představit, že bych někomu zakazoval cokoli hrát, zpívat, veršovat nebo parodovat.

Ale chci připomenout ještě jednu věc. Co říkali ti, kteří mluví ve spojení s blokací divadelního představení o nástupu fašismu, když anarchisti obsadili pražskou Kliniku? Přece to nejsou na jedné straně fašouni a na druhé legitimní slušńáci, kterým jakoby vadí, že se stát nestará o svůj majetek. Jsou úplně stejní.

Já jsem konzistentní. Ať už levicoví nebo pravicoví blázni do slušné společnosti nepatří. A jděte do háje s politickou korektností. Všichni extrémisti jsou úplně stejní magoři. Ať jdou a utopěj’ se ve Vltavě.

Ostatně už jsem o tom psal před 2 lety: https://filiphumplik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=506289