2 Slabá síla náboženství v ČR

Češi v Boha příliš nevěří. K silné víře se hlásí jen 8 % lidí

, NOVÉ

Témata: , , ,

Češi, Dánové a Estonci jsou nejméně nábožensky založenými národy Evropy. V České republice a Dánsku se označuje za silně religiózní osm procent lidí, v Estonsku jen sedm procent. V čele žebříčku 34 zkoumaných zemí stojí Rumunsko, kde se za silně nábožensky založené považuje 55 procent obyvatel. Vyplývá to z aktuální studie amerického institutu Pew Research Center.

Zatímco v převážně pravoslavném Rumunsku či v Arménii je silně věřících většina obyvatel, v mnoha zemích považovaných za silně katolické, je jejich podíl nižší. Například v Chorvatsku je to 44 procent obyvatel, v Polsku 40 procent, v Itálii 27 procent a ve Španělsku 21 procent.

Mezi Slováky je 29 procent silně religiózních lidí, mezi Maďary 17 procent, stejně jako například mezi Rusy. V Rakousku, které bývá rovněž často označováno za výrazně katolické, se za silně religiózní označuje jen 14 procent obyvatel a ve Francii a Německu shodně 12 procent. O procento nižší je podíl silně religiózních v Británii.

Nejpilněji chodí do kostela obyvatelé Polska, kde 61 procent lidí uvedlo, že nejméně jednou za měsíc se účastní bohoslužby. V Rumunsku chodí jednou za měsíc do kostela každý druhý člověk, na Slovensku 31 procent lidí. Naopak v České republice je to pouze 11 procent. Devět procent Čechů tvrdí, že se každý den modlí.

Třináct procent Čechů si je „absolutně jistých“, že existuje Bůh, což je více než například v Německu (deset procent), Francii či Švýcarsku (po 11 procentech). V Arménii je o tom přesvědčeno 79 procent lidí a například na Slovensku neochvějně věří v Boha 37 procent lidí.

K tomu 11 procent dotázaných uvedlo, že alespoň jedenkrát měsíčně docházejí na bohoslužby či jiné náboženské obřady. Devět procent se jich denně modlí a pouze 7 procent lidí uvedlo, že náboženství zastává důležitou úlohu v jejich životě, což stačí jen na předposlední místo v žebříčku.

Přestože Češi nejsou zrovna nábožensky horliví, jsou nejvíce vyhranění vůči muslimům z celé Evropské unie, ukazuje jiný průzkum Pew Research Centera z konce října. Jen 12 procent Čechů by bylo ochotno připustit, aby se členem jejich rodiny stal muslim. Například na Slovensku by to nebyl nepřekonatelný problém pro 47 procent dotázaných, ve Švédsku pro 80 procent a v Nizozemsku dokonce pro 88 procent respondentů.

Pořadí 34 evropských zemí podle náboženského založení, od nejreligióznějších po nejméně religiozní:

1. Rumunsko 55%
2. Arménie 51%
3. Gruzie 50%
4. Řecko 49%
5. Moldavsko 47%
6. Bosna 46%
7. Chorvatsko 44%
8. Polsko 40%
9. Portugalsko 37%
10. Srbsko 32%
11. Ukrajina 31%
12. Slovensko 29%
13. Bělorusko 27%
13. Itálie 27%
15. Irsko 24%
16. Litva 21%
16. Španělsko 21%
18. Bulharsko 18%
18. Nizozemsko 18%
20. Maďarsko 17%
20. Norsko 17%
20. Rusko 17%
23. Litva 15%
24. Rakousko 14%
25. Finsko 13%
26. Francie 12%
26. Německo 12%
26. Švýcarsko 12%
29. Spojené království 11%
30. Belgie 10%
30. Švédsko 10%
32. Česká republika 8%
32. Dánsko 8%
34. Estonsko 7%

Čtěte také: Soumrak bohů. Proč mladí lidé opouštějí náboženství?

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.