Analýza, kterou se bránila Schillerová kvůli odškodnění firem, neexistuje
Analýza právního základu
AKTUALIZOVÁNO
Autor: Jan Zatorsky
Ministerstvo vnitra popřelo, že by zpracovalo analýzu změny právního základu nouzových opatření, která vyhlásila vláda kvůli epidemii koronaviru. Na dotaz serveru iRozhlas uvedlo, že analýzu na toto téma nikdy nezpracovalo. Potvrdil to i ministr vnitra, Jan Hamáček. Údajnou analýzu ministerstva vnitra zmínila tento týden ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když vysvětlovala, proč se přechodem z krizového zákona na zdravotní zákon nemění nárok firem na odškodné za ušlý zisk v důsledku vládních opatření. Podle ministerstva financí byla slova ministryně Schillerové špatně interpretována.
Na tento problém upozornil deník Echo24. Podle jeho zjištění by někdo, kdo chtěl vládu žalovat za krizová rozhodnutí, nemohl svůj nárok protáhnout za 24. březen, kdy kabinet změnil právní režim. Za změny je místo toho odpovědný pouze ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Nouzový stav kvůli epidemii koronaviru vyhlásila vláda podle krizového zákona. Později ale za právní základ restriktivních opatření zvolila zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle některých právníků a opozičních politiků tímto krokem vláda podnikatelům ztížila možnost domáhat se náhrady škod v souvislosti s opatřeními státu.
Změnu právního základu hájila ministryně Schillerová s tím, že na případné odškodnění podnikatelů za ušlý zisk nemá vliv. „Já jsem četla výklad právníků z ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost,“ řekla ve středu Schillerová České televizi. Analýzu ministerstva vnitra zmínil i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) v Radiožurnálu.
Vnitro však existenci analýzy popírá. „Ministerstvo vnitra nikdy nezpracovalo analýzu na téma, proč by vláda měla opustit přijímání krizových opatření podle krizového zákona a nahradit je přijímáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Pokud jde o náhradu škod podle krizového zákona, zastává ministerstvo vnitra podle Krátošky dlouhodobě názor, že se poškozeným hradí pouze skutečná škoda. „Jde například o zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech,“ doplnil.
Podle ministerstva financí Schillerová ve svém vyjádření vycházela z právního výkladu ministerstva vnitra coby gestora krizového zákona. „Podle něhož se v případě žádostí o náhradu škody hradí pouze skutečná škoda v důsledku konkrétního zásahu, a nikoliv tvrzený ušlý zisk,“ řekl Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.
Na dotaz Vintrlík uvedl, že článek serveru iROZHLAS.cz je postaven na nesprávné interpretaci. „Ministryně financí Alena Schillerová nikdy neřekla, že by se změna přijímání mimořádných opatření podle zákona o veřejném zdraví měla opírat o analýzu, kterou mělo vypracovat ministerstvo vnitra,“ uvedl. O právním výkladu ministerstva vnitra podle něj ministryně hovořila výhradně v souvislosti s problematikou náhrad škod.
Ministr vnitra Jan Hamáček potvrdil, že analýza, kterou Schillerová zmínila, skutečně neexistuje, ministryně místo toho vycházela z právního názoru legislativního oddělení ministerstva vnitra. „Žádná analýza není, tady je právní názor našeho legislativního odboru, který ale obecně hovoří o tom, jak se uplatňovala náhrada škody v minulých krizových stavech, zejména při povodních. Ministerstvo vnitra argumentuje tou minulou zkušeností a říká: ‚Ano, samozřejmě odškodňování probíhalo, ale pouze za škody, které vznikly v rámci záchranných prací, tedy například pokud někomu hasiči poškodili nemovitost, to se odškodňovalo, ale nikdy se neodškodňovalo za ušlý zisk.‘ To je právní názor ministerstva vnitra, ale není to žádná analýza. To je to jediné, co jsme zpracovali. Byli jsme dotázáni, jak to ministerstvo vnitra vnímá, odpověděli jsme na zkušenost z minula, jak se uplatňoval krizový zákon v minulosti,“ uvedl Hamáček pro Českou televizi.
