Švejnar kritizuje ČNB. „Zvyšováním úroků napomohla k inflaci“

Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. Před námi jsou jen malé Estonsko a Lotyšsko. Ekonom Jan Švejnar se domnívá, že díl viny na růstu inflace má i Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. „Vůbec se s nimi nemělo jít nahoru tak, jak se šlo. Bylo to předčasné a špatné. Firmy najednou mají dražší úvěry než v okolních zemích a jsou zcela evidentně znevýhodněny. To může oslabit i celou ekonomiku. Je tady riziko do recese,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Proč jsou v Evropě aktuálně v rychlosti zdražování tak velké rozdíly?

Velkou roli samozřejmě hrají ceny energií. Ti Švýcaři, kteří mají rekordně nízkou inflaci, hodně vyrábějí z vody. Francouzi mají 75 procent z levného jádra. Navíc různé vlády přistupují různě k regulaci elektřiny. Ceny pro domácnosti a firmy byly v Evropě velmi rozdílné už před současným vzestupem cen. S ním se rozdíly ještě výrazně zvýšily. Ale hlavní rozdíl není v energiích. Viceguvernér České národní banky Marek Mora měl krásný graf, na němž ukazoval jádrovou inflaci (vzestup cen bez energií a potravin – pozn. red.). V tom grafu jsme se najednou ve třetím čtvrtletí minulého roku odlepili od ostatních zemí, které jsou nám podobné. Najednou jsme začali mít výrazně větší jádrovou inflaci. A pokračuje to až do tohoto čtvrtletí. Nenapadá mě tam souvislost s ničím jiným než s tím, že zhruba v té době začala Česká národní banka velmi razantně a agresivně zvedat úrokové sazby.

Centrální banka roztočila inflaci tím, že zvedla úroky? Tím ji chtěla brzdit.

Nepovažuji to zvednutí za šťastný krok. I kdyby ty úrokové sazby začaly fungovat, tak by se efekt objevil po čtyřech pěti čtvrtletích. Ne hned. Mělo to ale ten učebnicový efekt, že když zvednete podnikům náklady, tak se to snaží promítnout do cen pro zákazníka. Pokud si to mohou jen trochu dovolit a zákazník je tu cenu ochoten platit. A tady se firmám ke zdražování energií a surovin ještě přidalo zdražení úvěrů. Všude v televizních reportážích vystupovali podnikatelé, kteří říkali: Všechno nám zdražuje, tak pokud budeme moct, taky zvedneme ceny. Bylo by dobré, kdyby to někdo z ekonomů pečlivě prozkoumal.

Popisujete psychologicky zásadní fenomén, který se tady skutečně od léta odehrál. Všichni na trhu si uvědomili, že se dají zvednout ceny. Že lidé mají dost peněz, protože opakovaně rostly důchody, platy státních zaměstnanců. Firmy zkusily zdražit. Prošlo to. Tržby jim neklesly, ale naopak stouply. Lidé nakupovali ještě víc, protože se báli, že bude dráž. Není to ale spíš efekt toho, jak Andrej Babiš rozdával ze státního na platech, dávkách, důchodech, než vliv vyšších úroků?

No, to je otázka, jestli centrální banka rychlým zvedáním úrokových sazeb a tím, jak o tom pořád mluví, nezvyšuje inflační očekávání. Jestli si lidé, když varuje před inflací, neřeknou: Aha, tak bude ještě dráž. Asi to tak je, když to říkají v televizi ti chytří centrální bankéři včetně guvernéra. Tak si radši pojďme rychle něco koupit, než to zase podraží.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.