Ministerstvo dál počítá se schodkem 50 miliard. Neakceptovatelné, zní z opozice

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici ČTK. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) už dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic. Také v letošním roce MF počítá se schodkem 50 miliard korun. Opozice plán vlády hospodařit se schodkovým rozpočtem v době růstu kritizuje. 

Priority rozpočtu hodlá MF financovat díky očekávanému růstu daňových příjmů a celkovému dobrému vývoji ekonomiky. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok tak naplánovalo MF ve srovnání s letošním rozpočtemo 117,1 miliardy vyšší, tedy 1,432 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtuz pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy korun. „Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta,“ uvádí materiál.

Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje MF podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.

Ministerstvo financí ve svém prvním návrhu rozpočtu počítá se schodkem 50 mld. Kč. Máme krizi? Daňové příjmy padají? Jsou rozjeté velké investice? NE!!! To jen máme marnotratnou vládu a Andreje Babiše, který dal zelenou bujení byrokracie, rozhazování a žití na úkor budoucnosti.

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 1. června 2018

Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že Národní rozpočtová rada by měla ve svém stanovisku žádat vyrovnaný rozpočet, neboť makroekonomické podmínky jej umožňují. „A je třeba snižovat absolutní výši dluhu a tím snižovat zranitelnost české ekonomiky při případném globálním, evropském nebo vnitrostátním ekonomickém útlumu či krizi,“ uvedl. Upozornil, že při případné krizi dramaticky klesají příjmy státu z daní a zvyšují se výdaje na dávky typu podpory v nezaměstnanosti.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že vláda fakticky rezervu na horší časy vytváří tím, že snižuje dluh vládních institucí ve vztahu k HDP. „Kdybychom ho chtěli nechat v současné výši, tak si můžeme dovolit v rozpočtu více,“ uvedl.

Výdaje by měly stoupnout většině úřadů a ministerstev 

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku. Veřejný dluh by měl příští rok klesnout na 31,6 procenta HDP.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě. Finální podoba rozpočtu se tak proti prvnímu návrhu může ještě změnit. „Debata se povede o počtu zaměstnanců a o investicích, které je třeba provést,“ uvedl Babiš (ANO).

Opozice: nezodpovědné

Pravicová opozice vládní návrh rozpočtu kritizuje. Podle ní je v době hospodářského růstu nakládání se schodkovým rozpočtem neakceptovatelné. „Máme krizi? Daňové příjmy padají? Jsou rozjeté velké investice? Ne! Ani jedno neplatí, u krize naštěstí, u velkých investic bohužel. To jen máme marnotratnou vládu a premiéra v demisi Andreje Babiše, který dal zelenou bujení byrokracie, rozhazování a žití na úkor budoucnosti,“ míní poslanec za ODS a stranický expert na ekonomiku Jan Skopeček. „Předkládat v době ekonomické konjuktury 50miliardový deficit je nezodpovědné a neakceptovatelné,“ dodal v tiskové zprávě.

Podobně hovoří šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Po několika letech velkého ekonomického růstu vláda plánuje nepřijatelný deficit 50 miliard. Za této situace, jestliže vláda tvrdí, že zvýší příjmy i výdaje o více než 100 miliard korun, tak je to téměř rozpočtový zločin,“ řekl Kalousek. Podle něj měl kabinet část z vyšších výdajů využít ke snížení schodku, aby byl rozpočet vyrovnaný.

S vládním krokem nesouhlasí ani Pirátská strana. „My úplně nechápeme, proč se vláda pana Babiše nesnaží snižovat ten deficit. Ve chvíli, kdy je vynikající ekonomická situace státu, příjmy raketově rostou, tak by vláda měla usilovat o vyrovnaný rozpočet nebo se k tomu aspoň blížit,“ nechal se slyšet poslanec Mikuláš Ferjenčík. Piráti podle něj souhlasí se zvyšováním platů pro učitele a se zvyšováním počtu státních zaměstnanců v resortu školství, v jiných resortech ale přibývání státních zaměstnanců nevidí jako příliš účelné.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Schillerová slibovala nižší daň na pivo i vodu. Oponenti jí vyčetli schodek v rozpočtu

Rozšíření EET se odkládá, Schillerová ho chce spustit v polovině příštího roku