Benešová se chce zbavit nejvyššího státního zástupce Zemana, podá na něj kárnou žalobu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) pokračuje v tlaku na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který má vyústit až v jeho odvolání. Podle informací deníku Echo24 existovala dohoda, podle které Zeman sám rezignuje kvůli zásahům do restituční kauzy svého známého, pak se však začal angažovat v kauze Vrbětice. Marie Benešová se proto rozhodla podat na Pavla Zemana kárnou žalobu, potvrdila to deníku Právo. Zeman uvedl, že si není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že ke kárné žalobě nelze přistoupit.

Nynější kárná žaloba se má týkat zejména Zemanova vystoupení k výbuchům ve Vrběticích a probíhajícímu trestnímu řízení, ke kterému došlo po jednání vlády 19. dubna. Tím, že o případu hovořil, podle Benešové porušil zákon. „Podle zákona neměl v té věci vůbec vystupovat. On není ani dozorovým, ani dohledovým státním zástupcem. Pasoval se do role jakéhosi generálního prokurátora,“ řekla Benešová.

Podle deníku Právo k Benešové doputoval také kárný návrh od právníka firmy Imex Group, která měla v roce 2014 v pronájmu zasažené sklady ve Vrběticích. Právník Radek Ondruš pak v návrhu stejně jako ministryně Benešová napadá chování nejvyššího státního zástupce.

Za žalobou však stojí i jiné důvody. Podle informací deníku Echo24 Benešová tlačila na Zemana, aby rezignoval v souvislosti s jinou kauzou, a to kauzou vydání majetku rodu Czerninů, v níž se měl Zeman osobně angažovat ve prospěch svého známého. Benešová už tehdy veřejně mluvila o možnosti odvolání nejvyššího státního zástupce, nakonec však měla vzniknout dohoda, že sám rezignuje.

Pak se ovšem Pavel Zeman začal angažovat v kauze Vrbětice. Marie Benešová tak měla v minulém týdnu na jednání vlády už připravené Zemanovo odvolání, to však vláda nakonec podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) neřešila. Nynější kárné řízení se však má podle Benešové týkat právě i tohoto případu, řekla.

Zeman řekl, že o záměru ministryně spravedlnosti podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií a nemůže se k němu blíže vyjádřit. Šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký sdělil, že informace ke kauze Zeman získával legitimním způsobem a že je při jednáních s ústavními činiteli využíval vždy na základě předchozích konzultací s dozorovým státním zástupcem i se Sladkým.

Podle Pavla Zemana se ke kauze Vrbětice přistupovalo stejně jako ke každé jiné kauze. „Hodnotilo se, zda je dán veřejný zájem na informování veřejnosti. Dozorový státní zástupce dospěl k závěru, že tento zájem je dán,“ sdělil Právu Zeman s tím, že krajské zastupitelství v Brně sepsalo informace povolené ke zveřejnění.

„Obecné vyjádření o možných závěrech trestního řízení nepovažuji za předjímání,“ reagoval ve svém prohlášení Zeman. „V případech s mezinárodním přesahem je Nejvyšší státní zastupitelství činné, pokud je třeba zajistit koordinaci mezinárodní justiční spolupráce. Upozornit na rizika a nejistý výsledek takové justiční spolupráce s Ruskou federací nepovažuji za překročení svých pravomocí,“ podotkl.

Babiš: Ke kárné žalobě není možné přistoupit

Premiér Babiš řekl serveru Lidovky.cz, že s postupem Benešové nesouhlasí. „Jsem přesvědčen, že k podání kárné žaloby není možné přistoupit. Pavel Zeman byl na schůzky přizván. A to i na jednání vlády z důvodu záštity dané instituce. Nikdy se neřešil trestní spis,“ uvedl. S Benešovou už o věci mluvil a ministryně mu sdělila, že podnět k podání kárné žaloby obdržela od právního zástupce zbrojařské firmy Imex Group, která měla pronajaté vrbětické sklady.

„Ona se tím musí z úřední povinnosti zabývat. Tento zástupce podává různé podněty a oznámení na různé vysoké funkcionáře. Podnět bude prověřen,“ dodal. Trestnímu oznámení od Imex Group čelí kvůli údajnému úniku informací i policejní prezident Jan Švejdar.

Zeman odmítá pochybení i v kauze vydání majetku rodu Czerninů. Benešová upozorňuje na to, že Zeman měl k věci vztah, jelikož v roce 2014 inicioval neformální schůzku se soudcem Janem Czerninem, aby ten zprostředkoval smírné řešení sporu mezi Czerniny a Zemanovým přítelem Petrem Habersbergerem, kterému restituce czerninského majetku znemožnily nabýt pozemky, na nichž hospodařil. Zeman ale odmítá, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina ani Petra Habersbergera.