Archeologové objevili nejstarší chléb. Vzniku zemědělství předchází o tisíce let
Kuriozní nález nejstaršího chlebu
Kmeny lovců a sběračů zřejmě pekly chléb tisíce let před zrodem zemědělství. Ukazuje to objev archeologů z naleziště v Jordánsku, který na světlo vynesl pozůstatky nejstaršího známého bochníku chleba. Jeho stáří mezinárodní tým archeologů odhadl na 14 400 let a podle dostupných informací předchází vzniku zemědělské společnosti alespoň o 4 tisíce let, píše server The Telegraph.
Podle vědců snaha vyvinutá k upečení chleba pravděpodobně značí, že byl jeden při zvláštních příležitostech. „Příprava chleba zahrnuje složité a náročné činnosti jako odslupkování obilných zrn, jejich mletí, hnětení a pečení,“ okomentoval profesor Dorian Fueller z londýnského institutu archeologie.
Zbytky chleba archeologové odhalili na nalezišti Shubayqa v severovýchodním Jordánsku. Tehdejší kultura Natúfien, která na místě žila, existovala od epochy lovců a sběračů až do příklonu společnosti k zemědělství, archeologové ji proto často studují ve snaze zjistit, jak a proč k zásadní změně došlo.
Zkoumání také přineslo informace o tom, že tehdejší lidé ukládali a dále zpracovávali pravěké druhy rostlin, předchůdce dnešního obilí, ještě předtím, než kam se datuje počátek vaření.
Nálezy srpů a dalších nástrojů už v minulosti vedly výzkumníky k názoru, že kultura Natúfien rostliny zpracovávala a nepožívala je syrové, nález zbytků pečeného chlebu je však prvním takovým přímým důkazem. „Nález opečených kousků jídla v Shubayqa je jedinečný nález, díky němuž můžeme lépe charakterizovat jídelní návyky staré 14 tisíc let,“ popsala důležitost objevu archeobotanička Amaia Arranz Otaeguiová z univerzity v Kodani.
Nalezené vzorky jsou podle vědců podobné těm z období neolitu a těm z římských vykopávek na území Evropy. Dalším krokem bude podle Otaeguiové zjistit, zda pečení chleba nějakým způsobem ovlivnilo pozdější účelné pěstování rostlin.
Výzkum byl publikován v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.