Británie: riziko očkování dětí převyšuje riziko nákazy. Česko: riziko nákazy převyšuje riziko vakcinace

Názor na očkování dětí není zatím v Evropě jednotný, v některých zemích ho odkládají, jinde i přes schválenou vakcinaci dětí od 12 let neregistrují zatím příliš velký zájem. Ani v Česku nepanuje jasná shoda mezi odborníky, vakcinace dětí však začala a dostala posvěcení například od České vakcinologické společnosti vedené vládním poradcem Romanem Chlíbkem. S opačnými argumenty však přišli například odborníci ve Velké Británii, která tak zatím odkládá očkování až do 18 let věku. Přitom dosud (ne)známá data k očkování jsou k dispozici všem expertům.

Rozhodnutí britské vlády se opírá o názor odborníků, podle kterých má většina dětí mírný průběh nemoci, a riziko nákazy tak nevyváží možná rizika komplikací spojených s očkováním, informovala v pondělí agentura Reuters. Ve stejný den naopak Česká vakcinologická společnost přišla s přesně opačným závěrem. Prospěch z očkování dětí proti covidu-19 podle ní převyšuje rizika nežádoucích účinků.

Předseda vakcinologické společnosti a člen klinického týmu ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek si za doporučením stojí. Vakcína od společnosti Pfizer/BioNTech získala povolení k použití u dětí od 12 let na základě výsledku účinnosti a bezpečnosti, uvedl pro deník Echo24 Chlíbek. „Kdyby nebylo možné ji považovat za bezpečnou, povolení podobně jako u dospělých by nezískala. Současně probíhají studie u ještě mladších dětí a vakcína jistě povolení také získá. Rizika nemoci jsou i u dětí,“ dodal Chlíbek.

Česká vakcinologická společnost vychází při doporučení z čísel z České republiky. Do 3. července se onemocnění covid-19 prokázalo u 180 000 dětí mladších 15 let. Šest dětí na covid v ČR zemřelo, přes 1000 jich bylo hospitalizováno, zdravotní stav asi 20 vyžadoval umělou plicní ventilaci. Od loňského října do letošního června zdravotníci v ČR u dětí zaznamenali 201 případů mutlisystémového zánětlivého onemocnění, označovaného též PIMS-TS, které souvisí s proděláním covidu. Neevidují žádné úmrtí na tyto komplikace. Epidemie má i nepřímé důsledky na děti související s omezením volnočasových aktivit a distanční výukou. Děti, které byly na distanční výuce, měly nižší fyzickou aktivitu a mohly přibrat na váze, některé také v důsledku sociální izolace měly častěji psychické problémy.

Vakcinace všech dětí ve věku 12 až 17 let, pro které už je očkování proti covidu-19 dostupné, by podle vakcinologů zabránila asi 3000 případům nemoci covid, 90 hospitalizacím, 25 případům hospitalizací na jednotkách intenzivní péče a jednomu až dvěma úmrtím dětí. Podle četnosti výskytu nežádoucích účinků by se v souvislosti s očkování všech dětí v Česku mohlo naopak objevit asi 16 případů zánětu srdečního svalu či membrány kolem srdce. Zaznamenané případy těchto zánětů ve světě byly podle vakcinologů vzácné a vesměs mírné. Prospěch z očkování tak převyšuje rizika těchto nežádoucích účinků. Očkování dětí proti covidu-19 může také snížit cirkulaci viru v populaci a přispět ke zvýšení kolektivní imunity.

Britská vláda se naopak vzhledem k číslům v zemi rozhodla zatím očkovat mladší 18 let pouze v případě, že mají vážné zdravotní komplikace či jde o pacienty s Downovým syndromem nebo s oslabenou imunitou. Chce počkat, dokud nebude k dispozici více informací o vakcínách. Argumentuje i tím, že s koronavirem do letošního března zemřelo v Británii méně než 30 dětí, uvedla agentura Reuters. Podobné doporučení dříve vydala i německá Stálá očkovací komise, německý ministr zdravotnictví Jens Spahn však již předem řekl, že konečné rozhodnutí bude na rodičích po konzultaci s lékařem.

Podobně jsou různé názory na očkování dětí i mezi českými vědci. Například podle epidemiologa Jiřího Berana je na místě opatrnost, dětská imunita si s virem lépe poradí a tak by v tuto chvíli bylo lepší, aby si infekcí prošly. „U tohoto typu vakcíny, která tu nikdy nebyla, u které neznáme dlouhodobé následky, bych se očkování dětí snažil vyhnout. Stát je tu od toho, aby sledoval nežádoucí účinky a hlavně celkovou efektivitu vakcín. Stát není od toho, aby prodával vakcíny,“ řekl Beran v rozhovoru pro Týdeník Echo.

V Evropě je tak zatím postup v očkování dětí nejednotný. Zatímco ve Francii, Nizozemsku, Itálii či Polsku s očkováním dětí od 12 let zdravotníci už začali, kromě zmiňované Británie či Německa plánuje například Španělsko pozdější začátek očkování dětí a to až před začátkem školního roku. Stejně tak například ve Švédsku zatím probíhá vakcinace dětí od 12 let pouze u výjimek.

V Česku jako ve všech zemích začalo očkování dětí teprve nedávno, zájem o něj podle reportů ministerstva zdravotnictví zatím příliš velký není. Ve věkové kategorii 12-15 let bylo do pondělí plně naočkováno 138 dětí, celkově se k očkování registrovalo či dostalo alespoň jednu dávku kolem 82 tisíc dětí, což je zhruba 18 % z této věkové kategorie.