Evropský parlament zvolí předsedu ve středu bez ohledu na výsledek summitu EU
Nový šéf EP
NOVÉ
Foto: Evr. parlament
Evropský parlament zvolí svého nového předsedu podle původního plánu ve středu, a to bez ohledu na výsledek dnešního summitu Evropské unie. Oznámil to v úterý šéf dosavadního EP Antonio Tajani, který zahájil ustavující schůzi nového parlamentu vzešlého z květnových voleb. Nově zvolení europoslanci do dnešního večera rozhodnou o nominacích, některé frakce již své zástupce vybraly.
Do výběru uchazečů by mohl výrazně promluvit výsledek schůzky lídrů unijních zemí, kteří v Bruselu jednají od neděle. Pokud se prezidenti a premiéři členských států EU shodnou na osobě budoucího šéfa Evropské komise, který bude mít většinovou podporu parlamentu, bude dohoda patrně počítat i se jménem příštího předsedy EP. Současný vývoj údajně směřuje podle diplomatů k tomu, že by summit mohl podpořit do čela parlamentu bulharského socialistického poslance Sergeje Staniševa.
Tajani na úvod schůze EP oznámil, že volba předsedy začne ve středu v 09:00 SELČ. Poslanci tak zvolí nové vedení bez ohledu na to, zda se unijním politikům v Bruselu podaří najít ohledně obsazení vrcholných pozic kompromis či ne. Parlament ovšem o tři hodiny odložil původně plánovanou uzávěrku seznamu předsednických kandidátů, jejíž nový termín je dnešních 22:00 SELČ.
„Zelená“ Sky Kellerová či Španělka Regová
Není však zdaleka jisté, zda poslanci zástupce druhé nejsilnější frakce Staniševa do čela EP zvolí. Ani v případě dohody s nejsilnějšími lidovci nemají tyto dvě skupiny nadpoloviční většinu hlasů a jsou odkázány na podporu posílených liberálů či zelených. Právě jména jejich zástupců, bývalého šéfa liberální frakce Guye Verhofstadta či současné spolupředsedkyně skupiny zelených Sky Kellerové, se ve Štrasburku skloňují v souvislosti s předsednickým postem nejčastěji.
Německá politička během úterního briefingu potvrdila, že jí strana nominovala pro středeční volbu. Zároveň v narážce na bruselský summit odmítla, že by měl parlament s volbou „čekat na někoho jiného, zvláště ne na nějaké vlády zasedající někde“. „Myslíme si, že Evropský parlament by si měl zvolit svého předsedu nezávisle. Jsme jedinou přímo volenou institucí v EU,“ prohlásila Kellerová. Jako další z kandidátek na vedoucí parlamentní post se prezentovala Španělka Sira Regová, kterou nominovala levicová frakce GUE/NGL.
Evropský parlament má ve svém devátém pětiletém funkčním období 751 poslanců, z nichž více než 60 procent jsou nováčci. Tři pětiny členů EP tvoří muži a 40 procent křesel připadlo ženám. Do parlamentních lavic zasedli zástupci 190 politických stran.
Ustavující schůze se nezúčastnila trojice katalánských separatistických europoslanců. Carles Puigdemont, Oriol Junqueras a Antoni Comín si kvůli obavám z uvěznění nevyzvedli v Madridu své poslanecké pověření a vedení EP jim neumožnilo dostavit se na schůzi. To vyvolalo protesty některých poslanců v sále, kteří požadovali jejich vpuštění do budovy, na což Tajani nereagoval.
