Inflace – zamlčované politické téma

KOMENTÁŘ

Inflace – zamlčované politické téma
Část inflace má ekonomický základ, ale jiná, nezanedbatelná část by se nekonala, nebýt politiků, kteří zavírali celé sektory ekonomiky. - ilustrační grafika Foto: Shutterstock
2
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Rostou ceny, podle včerejšího oznámení statistického úřadu je inflace za červenec na 3,5 procenta. Pokud se do konce roku dotáhne na čtyři procenta, jak někteří ekonomové předpovídají, jsme na dvojnásobku inflačního cíle, jak si ho kdysi vytkla Česká národní banka. Takže zřejmě ještě do konce roku se zvýší úroky. Už teď nám citelně zdražují energie, pohonné hmoty, stavební práce, obědy v restauracích. S vyššími úroky budou následovat hypotéky.

Nejsme v tom sami. Inflace, kterou Karel Schwarzenberg nedávno v Echu vystihl jako stav, kdy v peněžence máte méně, než si myslíte, zvedá hlavu všude – přesněji řečeno všude tam, kde poslední rok a půl uplatňovaly vlády v odpověď na pandemii čínského viru politiku plošných zákazů a uzávěrů.

 

Švédsko (čísla pocházejí z června) nemá ani polovinu české inflace. Lockdownový velmistr Německo, země, podle jejíchž potřeb Evropská centrální banka za dvacet let s eurem nejčastěji upravovala úrokové míry, hlásí 3,1 procenta. Tady je třeba připomenout, že počítání inflace závisí do jisté míry na libovůli statistiků. Například banka HBV odhadovala pro Německo už v květnu inflaci přes čtyři procenta – rozdíl oproti statistickému úřadu vznikl tak, že ekonomové HBV ve spotřebním koši kladli větší důraz na pohonné látky, které přitom v meziročním srovnání vyskočily o čtvrtinu (!). V Americe cenová hladina vzrostla za rok o pět procent.

Část inflace má ekonomický základ, ale jiná, nezanedbatelná část by se nekonala, nebýt politiků, kteří zavírali celé sektory ekonomiky. Vezměme si služby: jak upozorňuje analytik skupiny Natland Petr Bartoň, zboží za rok zdražilo o pět a služby o 25 procent. Proč? Bartoň: „V průmyslu bylo krachů minimálně. Pokud se krachovalo, tak ve službách, což samo o sobě zvyšuje ceny mezi zbylými podniky.“ Horší než inflace už je jenom stagflace, tedy inflace při hospodářské stagnaci. A na stagnaci nebo přímo hospodářském poklesu pracují politici svým donkichotským bojem s klimatickou změnou, v EU pod šifrou Green Deal.

Už teď výrazně podražila silová elektřina, pro českého zákazníka – opět v meziročním srovnání – o čtvrtinu. Toto zdražování je hospodářsky nevynucené, politicky voluntární, tedy zcela umělé. A má pokračovat následujících skoro třicet let, než doputujeme k uhlíkové neutralitě. Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities lidem radí peníze na spořicích účtech, které bude ujídat inflace, investovat do nemovitostí, akcií, zlata nebo kryptoměn. To jsou podle dosavadních zkušeností rady pro nějakých deset patnáct procent lidí maximálně. Osmdesát pět nebo devadesát procent lidí bude řízeně chudnout.

Právě začíná předvolební kampaň, jakou Česká republika ještě nezažila: strany se hádají o důchody pro komunistické funkcionáře, o vhodnou technologii pro výrobu nanuků rozdávaných na mítincích, v lepším případě o jmenování ředitele BIS, a ve vzácné světlé chvilce vládě předhazují vysoké dluhy. O nejdůležitějších tématech dneška, což je vedle neustále hrozících uzávěrek a tlaku na očkování toto chudnutí širokých vrstev, neslyšíte nic. Máme národní frontu, která je zřejmě rozhodnuta se k volbám společně promlčet.

Foto: Echo

 

×

Podobné články