Testy na hranicích nic neřešily, přiznává ministerstvo

Zatímco pražským radním pomalu dobíhá karanténa kvůli kontaktu s nakaženým náměstkem Petrem Hlubučkem (STAN), vyvolává jejich nucený pobyt v izolaci řadu otázek. Přestože většina z nich několikrát prezentovala negativní testy, hygiena jim karanténu zkrátit nemohla. Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že až po 14 dnech je naprostá jistota, že nejsou nakažení. Přesto v minulosti například při překračování hranic stačilo, když se člověk prokázal pozitivním testem. Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že testy na hranicích nebyly absolutně spolehlivým řešením.

Nakažený náměstek Hlubuček poslal do nucené karantény celou pražskou radu plus všechny, kteří se s ním v určité době potkali. Obava z možného nakažení celého vedení pražského vedení, které by mohlo zároveň vést k nakažení poslanců, logicky vyvolalo ve veřejnosti obavy. Radní poté zasílali na sociální sítě informace o negativních testech.

Testování jim však bylo k ničemu. Představitelé města mimo záznam přiznávali, že šlo především o snahu uklidnit veřejnost. Test provedený den nebo dva po setkání s náměstek Hlubučkem by totiž zjevně nebyl pozitivní ani v případě, pokud by je skutečně nakazil. Projevilo by se to až v dalších dnech. Co se týče možného zkrácení karantény, nebyly jim k ničemu ani další negativní testy na covid-19, které si v průběhu posledních dvou týdnu dělali.

„Téměř absolutní jistota o negativním výsledku na covid-19 je až po 14 dnech. Po 5 až 6 dnech má pozitivní test jen část nakažených, po 10 dnech už je to většina, po 14 dnech je to drtivá většina. Po kontaktu s nakaženým proto osoby zůstávají v karanténě a na konci karantény se otestují. Pokud jsou negativní, jsou považovány za zdravé,“ uvedl pro Echo24 za ministerstvo zdravotnictví Martin Novotný.

Takto přísně nastavená pravidla však rozporují nedávnou praxi, kdy bylo v nejrůznějších oborech vyžadováno předkládat pozitivní test. To samé donedávna platilo například při cestování ze zahraničí. Třeba často skloňovaní pendleři hranice překračovali i denně a podle výše zmíněných skutečnosti nemusely jejich pozitivní testy vypovídat o tom, zda skutečně nemoc covid-19 nechytili. Také samotné ministerstvo zdravotnictví zpětně přiznává, že nešlo o absolutně jisté řešení.

„Testy na hranicích jsou určitým konsenzem, který byl přijatý, ale platí, že test do 72 hodin po přechodu hranic není absolutně jisté řešení. Proto stále zdůrazňujeme, aby byli lidé co nejvíce opatrní a doporučujeme, aby spíše trávili dovolenou v ČR. V případě příznaků apelujeme na občany, aby zůstali doma a kontaktovali svého lékaře. Také upozorňujeme, že nadále platí roušky uvnitř budov a MHD a doporučujeme se vyhýbat velkým kolektivům, a pokud se akcí lidé účastní, aby důkladně dodržovali hygienická pravidla. ČR se musí naučit s koronavirem žít, je však velmi důležitá obezřetnost a zodpovědnost každého z nás,“ vysvětlil Novotný za ministerstvo.

Podle imunologa Karla Drbala je také důležité si říct, že samotné testování nezkoumá infekčnost. „Když měříte ten virus jako takový, tedy jeho nukleovou kyselinu (RNA), tak to vůbec nepodává informaci o tom, zda je konkrétní člověk infekční, a hlavně jak dlouho ještě infekční bude. Doba infekčnosti se u COVID-19 skutečně pohybuje ve většině případů do deseti, maximálně čtrnácti dnů. Je ale velice mnoho případů, kdy pozitivita RNA testu přetrvává poměrně dlouho, až jeden i dva měsíce, ale ten člověk už infekční není. Nelze proto srovnávat detekci nukleové kyseliny viru a jeho infekčnost,“ řekl pro Echo24.

„Když budete mít pozitivní test na RNA, ale infekci jste prodělal před měsícem, tak půjdete na čtrnáctidenní karanténu zbytečně, protože tou dobou již vůbec nejste infekční. Z hlediska toho, jak onemocnění COVID-19 probíhá, je způsob nastavení karantény na základě RNA testování pouze preventivním opatřením, které snižuje pravděpodobnost přenosu viru. Je otázkou, jak je toto opatření účinné. Ve výsledku, na jedné straně nezachytíme většinu bezpříznakových jedinců a neodlišíme superpřenašeče. Obě tyto skupiny jsou z hlediska COVID-19 nejvíce rizikové. Na straně druhé aplikujeme přehnaná karanténní opatření, a přitom pouhé dodržování fyzického odstupu bez přísné karantény může účinně bránit šíření viru, ale především celkovému zvyšování jeho dávky v populaci,“ dodal.