V Praze na sebe narazili stoupenci Palestinců a příznivci Izraele

DEMONSTRACE

V Praze na sebe narazili stoupenci Palestinců a příznivci Izraele
Demonstrace na podporu Palestinců Foto: Petr Podaný
6
Domov
Echo24
Sdílet:

Desítky demonstrantů se dnes odpoledne sešly v Praze na Klárově, aby vyjádřily podporu Palestině. Po 15:00 se vydaly průvodem k izraelskému velvyslanectví, kde byla demonstrace na podporu Izraele. Tam se zastavily. Cílem pochodu bylo podle organizátorů přiblížit Čechům problematiku Palestiny a zároveň prokázat solidaritu Palestincům. Cílem setkání na podporu Izraele u ambasády bylo podle organizátorů piukázat na to, že válka má i svou nekonvenční rovinu. Akce byly reakcí na 11 dní bojů mezi Izraelem a Palestinou, který si vyžádal asi 250 mrtvých a tisíce zraněných, především Palestinců, které ale vyprovokovalo teroristické hnutí Hamás nebývale četnými raketovými útoky. Dnes po půlnoci začalo platit příměří.

Účastníci, mezi nimiž byli také cizinci, si na Klárov přinesli transparenty. Bylo na nich například Svoboda Palestině, Nemůžeme dýchat od roku 1948 nebo Dohoda století = krádež století. Organizátoři rozdávali palestinské vlaječky, demonstranti skandovali. Řečníci přirovnávali okupaci Gazy k situaci v Československu. "Akorát to nebyl Izrael, ale bylo to Rusko, ty spojitosti tu jsou," řekl jeden z organizátorů pochodu Matyáš Pilin. Podle něj by ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) měl přijmout fakt, že Palestina a její lid mají právo být svobodní.

Organizátoři pochodu, který se konal pod záštitou Palestinského klubu v České republice a za podpory kolektivu Food Not Bombs Žižkov, zmínili, že akce není protiizraelská, ale propalestinská. "Nemá za cíl urážet Izrael nebo lidi, kteří tam žijí, ale pouze dát hlas Palestině a Palestincům, kteří žijí zde v České republice a kteří museli uprchnout z Pásma Gazy a ze Západního břehu," uvedli. "Představa, že Izrael je pouze obětí, je mylná a jediný, kdo opravdu strádá tímto konfliktem, jsou lidé, co žijí v obou zemích, ať už to jsou židé, muslimové nebo křesťané,“ doplnil Pilin.

Cílem setkání na podporu Izraele u ambasády nebyla podle organizátorů "provokace" příznivců Palestiny, shromáždění chtělo poukázat na to, že válka má i svou nekonvenční rovinu. "Informační válka nedopadá jen přímo na nevinné občany Izraele, Gazy a Západního břehu, další oběti jsou vystavované také zvedající vlně antisemitismu. Realitou jsou jak verbální, tak i přímo fyzické útoky na Židy," uvedla k setkání Židovská obec v Praze na Facebooku.

K izraelskému velvyslanectví dorazila už zhruba stovka účastníků propalestinské demonstrace kolem půl čtvrté. Skandovali například "Palestina bude volná", "Okupace je zločin" nebo "Teroristé!"

Na tamní demonstraci pro podporu Izraele se sešlo asi 50 lidí, mnozí drželi izraelské vlajky nebo jiné předměty s tímto motivem. Později někteří například volali, že Hamás je teroristická organizace. Zpívali také izraelskou hymnu a další písně. Účastníky obou protestů dělila silnice a dohlížející policisté. Kolem 17:00 začali účastníci proizraelské akce odcházet. O něco později byla ukončena i akce na podporu Palestiny.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Současným bojům mezi Izraelem a Hamásem předcházely střety mezi Palestinci a izraelskou policií na jeruzalémské Chrámové hoře, jíž muslimové říkají Harám aš-Šaríf. Hamás vyzval izraelskou policii, aby se z Chrámové hory a nedaleké východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh stáhla. Ve čtvrti hrozí vystěhování několika palestinských rodin, do jejichž domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci. Po nesplnění ultimáta Hamás začal na Izrael odpalovat rakety.

Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své "věčné a nedělitelné hlavní město". Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články