Česká vláda chce vyslat 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Končící vláda hnutí ANO a ČSSD chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje. Senátní výbor pro obranu je připraven mandát schválit obratem v nejbližších dnech, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý).

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán oběma komorami Parlamentu. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil premiér v demisi.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," sdělila.

"Jako výbor jsme připraveni sejít se mimořádně v nejbližších dnech, abychom mandát schválili obratem a mohli to předložit plénu Senátu 15. prosince," řekl novinářům Fischer. Podle něj je společným cílem to, aby Česko na žádost odpovědělo co nejrychleji, a Senát je na to připraven.

Ministerstvo obrany potvrdilo, že ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) návrh na středečním mimořádném zasedání návrh předloží, a to v počtech uvedených Babišem.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

V pátek Polsko oznámilo, že souhlasí s českou pomocí, oficiálně nabídku dostalo už dříve od prezidenta Miloše Zemana. Babiš koncem minulého týdne uvedl, že jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Uvedl také, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v Parlamentu.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak v pátek uvedl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

V pátek Polsko oznámilo, že souhlasí s českou pomocí, oficiálně nabídku dostalo už dříve od prezidenta Miloše Zemana. Babiš koncem minulého týdne uvedl, že jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Uvedl také, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v Parlamentu. V úterý se zároveň sešel senátní zahraniční výbor. Podle jeho předsedy musí počkat, až k němu žádost od vlády dojde, ale s pomocí Polsku by měl souhlasit.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak v pátek uvedl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.