Senát chce zvýšit kompenzační bonus 667 korun denně. Schillerová nesouhlasí

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podle Ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Podle ministryně financí by se místo toho měl nejdříve vyřešit problém lidí v insolvenci, napsala to ve svém příspěvku na Twitteru.

 

Mrzí mě, že dnes v @SenatCZ nezvítězila společná snaha pomoci co nejdříve lidem v insolvenci. Místo toho opět válčíme staré boje stát vs. samosprávy. Vůči obcím a krajům mám přitom svědomí čisté. Díky kompenzacím a změnám rozpočtového určení mají dostatek peněz na své investice.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 27, 2021

V dalším příspěvku Schillerová doufá, že poslanci schválí původní návrh a dodala, „že lidé v insolvenci konečně dosáhnou na kompenzační bonus, akorát o dalších pár dní později, než by si zasloužili“.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Sněmovnou schválená novela počítá s tím, že také podnikatelé v úpadku budou zřejmě moci čerpat kompenzační bonus. Změna se týká jen fyzických osob. Rozšíření okruhu příjemců umožnil souhlas Evropské komise, která to předtím odmítala. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že chce, aby podnikatelé v úpadku mohli čerpat všechny programy pomoci proti dopadům pandemie. O příspěvek budou moci osoby v úpadku žádat zpětně, a to do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.

Poslanci rozšířili okruh důvodů, pro které je možné žádat o příspěvek. Půjde třeba o případy, kdy kadeřnice nemůže poskytovat své služby v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče, protože v nich kvůli pandemii platí zákaz vstupu. Nárok na příspěvek mají mít i pěstouni, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Kompenzační bonus se bude vztahovat i na řidiče taxi.

Aktuálně je čerpání kompenzačního bonusu jednou z forem veřejné podpory, a proto se musí řídit obecnými pravidly v EU. Evropská komise v březnu 2020 přijala tzv. dočasný rámec, v němž nastavila podmínky pro poskytování veřejné podpory během pandemie a jednou z těchto podmínek je právě to, že příjemce podpory nesmí být v úpadku. Během ledna se pak podle Schillerové podařilo nalézt řešení, kdy se pomoc osobám v úpadku bude poskytovat mimo rámec dočasné podpory.

Nárok na kompenzační bonus 500 korun denně nyní náleží podnikatelům s činností podnikání v přímo omezených, případně zcela uzavřených oblastech ekonomiky, a to za každý den omezení. Tato činnost musí být současně za rozhodné období měsíců června až září 2020 pro daného žadatele dominantním zdrojem obživy. Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o bonus požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory nejméně z 80 procent navázáni, a to buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem, anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou.

Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na všechny veřejné rozpočty tak podle Schillerové dopadne zhruba v objemu 100 milionů korun. Protože jde o sdílenou daň, o níž se dělí s kraji a obcemi, bude mít dopad i na ně, a to podle ministryně v rozsahu desítek milionů korun. Na kompenzačním bonusu vyplatil stát od loňského jara zhruba 25 miliard korun. Obecní rozpočty tak na sdílených daních přišly asi o osm miliard korun. Obce však loni na bonusu pro obce podle ministryně obdržely 13,4 miliardy korun.