Dostavbu Dukovan nakonec zadotují spotřebitelé, tvrdí Piráti. Rozhodnout bude muset příští vláda

Jako historický moment označil v úterý ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) podepsání smlouvy s energetickou společností ČEZ k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Druhým dechem však ministr dodal, že se jedná zatím pouze o jakýsi jízdní řád plánované dostavby a další rozhodnutí budou ležet především na bedrech příští vlády. Opozici zase v rámci plánu vadí, že by nový blok měli částečně zaplatit spotřebitelé a to prostřednictvím příplatků na energiích.

Vláda již v pondělí schválila, aby dostavbu nového bloku v Dukovanech za 160 miliard Kč dotovali spotřebitelé. „Vláda schválila zcela absurdní návrh, aby příliš drahou elektřinu z nového bloku platili spotřebitelé ve svých účtech za energie. Riziko celé dostavby tak přenáší zbaběle na občany,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Ministr Karel Havlíček z ANO tvrdí občanům, že budou kvůli dostavbě reaktoru doplácet navíc jen jednotky stovek korun ročně za rodinu. To ještě prý jen v nejhorším případě,“ dodal. Nový blok v Dukovanech se totiž podle Havlíčka finančně vyplatí. Řada expertů ale označuje odhady cen elektřiny na desetiletí dopředu za čiré spekulace, což se v minulosti několikrát potvrdilo. „Reálně tak hrozí, že spotřebitelé zaplatí navíc ne několik stovek, ale klidně i tisíc korun ročně pokud dojde k nepříznivému vývoji cen. Samotný výpočet nákladů projektu je navíc podle názoru odborníků výrazně podhodnocený. Celkové náklady výstavby mohou být výrazně vyšší,“ vysvětlil Bartoš.

Jízdní řád pro příští vládu

Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v úterý podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Hlavní zodpovědnost tak bude na příští vládě „Nestavíme, vytváříme jízdní řád toho, jak to bude. Stavět by se mělo až někdy v roce 2029. Pokud by se ukázalo, že to je nevýhodně, je pořád několik scénářů, jak z toho férovým způsobem vycouvat. My vytváříme dneska zázemí pro to, že se někdo za pár let rozhodne,“ řekl Havlíček v České televizi.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš uvedl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci. Ze zveřejněné prováděcí smlouvy mimo jiné vyplývá, že smlouva s dodavatelem bude projednána a připravena k podpisu po 31. prosinci 2022, a to nejpozději do 30. června 2024. Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti, má však vyvinout úsilí, aby projednala a připravila smlouvu s dodavatelem k podpisu dříve. Rozpočet na zajištění přípravy stavby bloku a chodu společnosti EDU II pro první fázi projektu do poloviny roku 2024 činí podle smlouvy 3,4 miliardy korun.

Havlíček potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít stavět v roce 2029. „Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie,“ uvedl.

Vyřadit Čínu a Rusko ze soutěže?

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by bylo férové, kdyby stát ze soutěže již předem vyřadil ruské a čínské uchazeče. Beneš však řekl, že to není v zájmu ČEZ. „V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ reagoval generální ředitel.

„Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, kterou jsme podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování, a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit,“ řekl Beneš. Dodal, že Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.

Pekarová však v České televizi rovněž varovala, že také výsledná cena dostavby může být násobně vyšší. „Vláda nedbá na celou řadu výhrad, které mají odborníci, ať už z bezpečnostní komunity nebo právě lidé, kteří se věnují energetice. Varují, že cena, kterou stanovila vláda na nějakých 160 miliardách korun za dostavbu Dukovan, je nereálná a může dosáhnout až dvojnásobné úrovně,“ řekla předsedkyně TOP 09.

„Odborníci se shodnou na tom, že predikovat ceny, jaké budou za 20 let, je nemožné. V současné chvíli se jedná o hausnumera, která nemají oporu v praxi. My skutečně nemůžeme vědět, jak se ta situace bude vyvíjet. Požadovali jsme od vlády, aby byly přehodnoceny prognózy ohledně spotřeby energie, protože jak vidíme, máme tady krizi, která teprve začíná a dochází k poklesu spotřeby energie, který vláda nemohla predikovat. Kdo to v konečném důsledku zaplatí, budou spotřebitelé. Ty peníze půjdou z kapes nás daňových poplatníků,“ dodala.

Předražené to zřejmě bude také podle ekonomů a to ve smyslu vícenákladů, které vzniknou až v rámci realizace projektu. „K takovémuto prodražení během výstavby dochází v případě jaderných elektráren velmi často, ať už tu či onde ve světě. Čistě zelená energie bohužel českou ekonomiku energeticky neutáhne, alespoň v rámci nyní dosažitelného jejího maximálního možného zastoupení v energetickém mixu ČR. V tomto smyslu není sázka na jádro scestná. Běžný spotřebitel musí ovšem počítat pro příští léta, ba desetiletí s citelnými tlaky na růst cen elektřiny. Odměnou za dražší elektřinu mu bude nižší míra ekologické zátěže při její produkci,“ sdělil pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš dnes potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.