Odbory na úřadech už toho mají dost. Kvůli platům vstupují do stávkové pohotovosti

Odboráři nepřestávají tlačit na vyšší růst platů. Úřednické odbory totiž od čtvrtka vyhlašují stávkovou pohotovost. Případný konec je pak podmíněn tím, že vláda Petra Fialy (ODS) uzavře dohodu u letošní úpravě platů. Platy státních zaměstnanců jsou totiž na rok 2022 zmrazeny a odbory se snaží, aby se navyšovaly minimálně o inflaci. Ta nyní činí 14,2 procenta.

Odbory požadují, aby se platy navýšily tak, aby neklesla jejich reálná hodnota. To znamená, že by finanční ohodnocení pracovníků mělo kopírovat růst spotřebitelských cen. Proti tomu však v minulosti varovala řada ekonomů, podle kterých by došlo pouze k dalšímu roztáčení inflační spirály.

Krok odborů přichází den poté, co se zástupci zaměstnanců jednal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten po jednání uvedl, že vláda je připravena navýšit platy ještě letos, přesto to nebude požadované dorovnání inflace.

„Odborový svaz státních orgánů a organizací po dvou neúspěšných jednáních s představiteli vlády o valorizaci platů ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 vyhlašuje dnem 9. června neomezenou stávkovou pohotovost. K ukončení dojde dnem dohody zástupců vlády a zástupců odborových svazů a ve veřejných službách a správě,“ uvedly úřednické odbory.

Na tlak odborářů však vystupují analytici, podle kterých je takové přidávání nebezpečné. „Kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály,“ řekl například hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 37 929 korun, což bylo o 2 533 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,2 procenta. To však vzhledem k vysoké inflaci znamená, že reálná průměrná mzda klesla o 3,6 procenta.