Odchod firem z Ruska ohrozí 8 milionů míst. Putin se přitom chlubí rekordní zaměstnaností
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY VÁLKY
Až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích v Rusku může být ohroženo kvůli odchodu zahraničních firem. S odvoláním na studii moskevského Centra strategických studií (CSR) to napsal ruský podnikatelský list RBK. Prezident Vladimir Putin si na úterní poradě o ekonomických otázkách pochvaloval, že nezaměstnanost v Rusku podle něj klesla na historické minimum.
Zahraniční byznys v ruské ekonomice přímo vytváří dva miliony pracovních míst a dalších čtyři až šest milionů ruských občanů je s ním spojeno nepřímo, uvádí se v analýze střediska. To se označuje za neziskovou organizaci, ale mezi jeho zřizovateli je ministerstvo hospodářského rozvoje.
Ve společnostech, které po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už na ruském trhu pozastavily činnost nebo z Ruska úplně odešly, pracuje 350.000 lidí, spočítali experti CSR. Nejvíce tento krok postihl potravinářský a chemický průmysl a také automobilky, z regionů Kalužskou a Novgorodskou oblast.
V Rusku působí více než 5000 zahraničních společností, dalších 30.000 na ruský trh vyváží. Dohromady podle CSR mohou poskytovat obživu až osmi milionům obyvatel Ruska. Asi 90 procent firem pochází z takzvaných znepřátelených zemí, jak Rusko označuje státy, které proti Rusku zavedly sankce. Na vypuknutí války ale zareagovaly různě: více než polovina firem žádné omezení nepřijala a pokračuje v obvyklých obchodních aktivitách.
Z 600 největších firem, které CSR analyzovala, se 46 procent rozhodlo omezit své působení v Rusku částečně a 21 procent je zastavilo úplně. Pauza přitom ne vždy souvisela s přáním firem omezit na minimum případné poškození pověsti kvůli podnikání v Rusku, ve značné míře souvisela s objektivními důvody, například kvůli zákazu dovozu zboží kvůli sankcím, potížím s převody peněz, výkyvům kurzu rublu, výpadkům dodávek či kvůli nedostatku surovin a součástek.
Kvůli pozastavení činnosti zahraničních společností, ve kterých je zaměstnáno na 350.000 lidí, se na nucené dovolené či neplaceném volnu ocitlo už 120.000 až 150.000 lidí, odhaduje CSR. Jde hlavně o pracovníky automobilek a maloobchodu.
„Nucená přestávka“ na konci května podle údajů z aparátu vicepremiérky Taťjany Golikovové zasáhla 131.000 pracovníků jak v ruských, tak v zahraničních firmách. CSR nastalou situaci vysvětluje tím, že řada firem sice ohlásila, že pozastavuje činnost, ale fakticky v ní pokračovaly.
Rozhodnutí definitivně odejít z Ruska zatím přijalo asi 90 zahraničních firem, hlavně z oblasti informačních technologií, finančních služeb a potravinářského průmyslu. Kvůli tomu je přímo ohroženo 35.000 až 40.000 pracovních míst, uvádí CSR. Předpokládá, že většina zahraničních firem se pokusí odejít z Ruska tak, že tamní byznys prodá. Poslední dobou bylo oznámeno asi 60 takových transakcí, například prodej ruského podnikání americké sítě rychlého stravování McDonald’s obchodnímu partnerovi.
Část společností, které v Rusku zůstávají, podle CSR nepochybně bude optimalizovat personální stav, některé firmy pozastaví další investice do ruské ekonomiky a do nové výroby, což může perspektivně také hrozit ztrátou pracovních míst.
Ruské ministerstvo práce na začátku června hlásilo stabilní situaci na trhu práce, nicméně ministr Anton Koťakov prohlásil, že „perspektivy závisejí na rozhodnutí jednotlivých společností, včetně těch se zahraniční účastí“. V dubnu míra nezaměstnanosti podle statistiků klesla na dosavadní minimum čtyř procent.