Německo blokuje Estonsko při vývozu zbraní na Ukrajinu

RUSKO-UKRAJINSKÝ KONFLIKT

Německo blokuje Estonsko při vývozu zbraní na Ukrajinu
Německo blokuje Estonsku povolení poslat na Ukrajinu německé zbraně. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Německo blokuje Estonsko, spojence Severoatlantické organizace (NATO), při vojenské podpoře Ukrajiny. Odmítá totiž vydat povolení pro vývoz zbraní německého původu do Kyjeva, který se připravuje na potenciální hrozbu ruské invaze, uvedl deník Wall Street Journal.

„Německo s vývozem (zbraní) hodně váhá,“ řekl deníku WSJ ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Němečtí představitelé označili situaci za slepou uličku. Řídí se totiž dlouhodobou politikou vývozu zbraní do napjatých oblastí. „Naše restriktivní pozice je dobře známá a má kořeny v historii,“ řekla v pondělí v Kyjevě Annalena Baerbocková, německá ministryně zahraničí. „Blokovat vývoz zbraní v době, kdy Ukrajina čelí invazi, není dobrá politika,“ komentoval postoj politolog Gustav Gressel, vedoucí pracovník think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.

„Princip, kterým se řídíme při vývozu zbraní, je vždy stejný, ať už pocházejí přímo z Německa nebo ze třetí země. Navíc v této fázi nebylo vydáno žádné povolení,“ řekl mluvčí německé vlády. „Výsledek procesu v tuto chvíli nelze odhadnout,“ dodal. Podle listu WSJ estonský vládní úředník prohlásil, že jeho vláda se stále snaží přesvědčit Německo, aby změnilo svůj názor.

Německá vláda tak na rozdíl od USA, Británie Česka či Polska a dalších spojenců zdržuje vojenskou podporu Ukrajině a odmítá zemi poslat zbraně německého původu. Podle západních bezpečnostních specialistů tento problém poukazuje na potíže, kterým USA a jejich evropští spojenci čelí při vytváření společné reakce na hromadění ruských vojáků u hranic poblíž Ukrajiny.

Estonsko usiluje o export houfnic, které vystřelují 122mm granáty na vzdálenost 20 kilometrů. Děla, původně vyrobené v Sovětském svazu, byla umístěna v bývalém východním Německu. Po sjednocení Německa vyvezl Berlín v 90. letech zbraně do Finska, které je pak v roce 2009 předalo Estonsku, uvedli estonští, finští a němečtí představitelé.

Spojenec z Pobaltí musel v posledních týdnech žádat Berlín o povolení poslat dělostřelecké jednotky na Ukrajinu, a to kvůli německým exportním zákonům. Finsko, které není členem NATO, má také povinnost dodávku zbraní povolit, neboť to vyžaduje jeho dohoda s Německem. Mluvčí finské vlády uvedl, že postup byl pouhou formalitou, která nesouvisí se současnou situací na Ukrajině. Estonsko se chystá Ukrajině také dodat se souhlasem USA americké protitankové střely Javelin.

V posledních týdnech se v západní alianci objevilo stoupající napětí ohledně toho, jak postupovat při pomoci Ukrajině a co zahrnout do přísných ekonomických sankcí proti Rusku, o nichž mluví američtí a evropští představitelé, které budou uvaleny v případě, že zaútočí na Ukrajinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem tohoto týdne navrhl, aby Evropská unie formulovala samostatnou politiku vůči Rusku, a aby byla koordinována s NATO.

USA navíc dlouhodobě usilují o německý závazek, že v případě ruské agrese neumožní provoz ruského plynovodu Nord Stream 2, který vede do západní Evropy po dně Baltského moře. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že v případě vojenské agrese to bude Moskvu „stát draho“, pevně se však k zastavení plynovodu nezavázal.

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že Británie dodá Ukrajině lehké protitankové obranné systémy pro případnou obranu před Ruskem. Wallace také oznámil, že Británie pošle na Ukrajinu menší jednotku vojáků. Britští vojáci se již od roku 2015 podílejí na Ukrajině na výcviku ukrajinských vojenských sil.

Pomoc přislíbilo i Česko. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes potvrdila, že Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Odmítla však upřesnit množství munice s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně.

Dánská vláda rozhodla o vojenské pomoci Ukrajině ve výši 22 milionů eur (přes 530 milionů korun). Litva a Lotyšsko Ukrajině chtějí poskytnout americké protiletadlové střely Stinger.

Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun). V rámci současné krize Washington oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) a dodávky vojenského vybavení ze stávajících amerických vojenských zásob za dalších 60 miliard dolarů (1,3 miliardy korun). Americké ministerstvo zahraničí také uvedlo, že pobaltským zemím povolilo dodat Ukrajině některé zbraně vyrobené v USA.